Slovensko dokládá, že přijetí eura má na rating dané země převážně negativní vliv

Páteční zhoršení ratingu Slovenska agenturou Fitch na nejhorší úroveň za posledních více než 18 let dokládá, že přijetí eura má na rating dlouhodobě převážně negativní vliv. Vždyť z 20 zemí eurozóny se v době, po kterou eurem platí, zhoršil rating dle Fitche hned 11 z nich (tedy 55 %). Přitom ze sedmi zemí EU, které eurem naopak neplatí, se rating nezhoršil žádné (tedy 0 %). Alespoň tedy v období od vzniku eura, čili od 1. 1. 1999. Hned šesti z těchto sedmi zemí (Dánsku, Švédsku, Česku, Polsku, Bulharsku a Rumunsku) se rating zlepšil, v případě jedné – Maďarska – je nyní shodný jako právě 1. 1. 1999.

Stěžejním důvodem dlouhodobě převážně negativního vlivu přijetí eura na rating je to, že po vstupu dané země do eurozóny se zhusta zhoršuje její rozpočtová kázeň, čehož příkladem je právě Slovensko. Dochází totiž poměrně často k nárůstu morálního hazardu, kdy země eurozóny, jako je Slovensko, sází s více či méně zastíraným cynismem na to, že ji před rozvratem veřejných financí uchrání rozpočtově (zatím) poměrně ještě ukázněné země v čele s Německem či „tisk“ miliard a bilionů eur v režii Evropské centrální banky, a tedy umělé stlačování úroků na státním dluhu. Dluh napříč eurozónou se proto i v důsledku tohoto morálního hazardu neustále trendově prohlubuje a rating soustavně zhoršuje. Jde o dlouhodobě neudržitelnou situaci, jež může skončit rozpadem eurozóny.

Zamezit tomuto neudržitelnému vývoji měl Pakt růstu a stability a jeho pravidla rozpočtové kázně. Ta však od 90. let, kdy Pakt vznikl, byla a jsou porušována doslova ve stovkách případů prakticky všemi zeměmi eurozóny, resp. EU. Stal se z nich trhací kalendář. Žádná měnová unie nemůže dlouhodobě přežít, tím méně vzkvétat, jsou-li její základní pravidla trhacím kalendářem.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin