Rozmohl se nám tu teď takový nešvar. V médiích často zní, že za současnou inflaci v ČR – momentálně nejrychlejší v rámci EU – může předně oslabení koruny v době koronakrize. To však neodpovídá skutečnosti.
Se zrychlením tempa inflace se totiž široce počítalo už před úderem koronaviru. Například na setkání s analytiky ze dne 7. února 2020 představila Česká národní banka svoji prognózu, v níž předpokládala, že v dubnu vykáže míra inflace v ČR úroveň 3,7 procenta (viz obrázek níže). Nakonec míra inflace v dubnu činila 3,2 procenta, dle metodiky Eurostatu 3,3 procenta. Byla tedy znatelně pomalejší, než s čím se počítalo před úderem koronaviru. A přesto nyní někteří viní koronavirus a s ním související oslabení koruny z rychlé inflace.
Pokud něco, tak koronavirus inflaci zpomalil. To proto, že – například – způsobil historické zlevnění pohonných hmot, a to i po přepočtu do koruny. Ano, jistě, koruna citelně oslabila. Kvůli koronakrizi. Ale tímto oslabením nelze jako klíčovým faktorem zdůvodňovat současný růst cen. To bychom pak museli připustit, že Česká národní banka opravdu vlastní ve svém trezoru křišťálovou kouli a o příchodu koronakrize a následném oslabení věděla už začátkem února.
Ne, pochopitelně. ČNB ve své únorové prognóze vycházela nikoli z věštby z křišťálové koule, ale třeba z vývoje jádrové inflace, který do té doby – tedy ještě před koronakrizí – nastal. Mimochodem, zrovna letos v únoru vykázala jádrová inflace v ČR své nejrychlejší tempo za celé období od začátku roku 2007, a to 3,1 procenta. Právě silná jádrová inflace je klíčovým důvodem toho, proč je nyní inflace v ČR nejrychlejší v rámci eurozóny. Nikoli slabá koruna.
Po podstatnou část letošního února byla koruna naopak silná tolik, že se obecně počítalo s jejím oslabením. Po zhruba polovinu února se kurs koruny k euru nacházel pod úrovní 25 korun za euro. Koruna byla tedy poměrně silná. A to přitom právě v únoru, jak je uvedeno, byla jádrová inflace historicky nejvyšší.
Odkud se bere citelná jádrová inflace v ČR? Klíčovým zdrojem citelné české jádrové inflace je rychlý růst mezd. V letech 2016 až 2019 rostly reálné mzdy, v očištění o inflaci, v ČR průměrným ročním tempem přesahujícím úroveň čtyř procent. V eurozóně rostly ve stejném období reálné mzdy skoro šestkrát pomaleji, totiž průměrným tempem 0,7 procenta ročně. Výdělky v Česku rychle rostly všem, třeba i kadeřnicím. Takže je zřejmé, že i cena ostříhání musela vzrůst – právě to je zásadní důvod, proč je nyní inflace v ČR citelná. Ve zbytku letošního roku ovšem bude zmírňovat.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
