#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Skřípot brzd a kořalka po ruce

26. února 2019

Česká ekonomika zpomaluje a vláda se pomalu chytá do stejné pasti, v níž uvízly vlády předchozí. Můžeme ji pojmenovat nezáživně „past procykličnosti“. Ekonom politika pochválí, jedná-li politik proticyklicky.

V hospodářsky příznivých časech takový politik vytváří přebytky a splácí dluh. Výdaje nechává hlavně na firmách a podnikatelích. Ti mají v dobrých časech dost optimismu a elánu, aby ekonomiku táhli sami. Když pak udeří hospodářský nečas a podnikatel se v obavě z krachu či ztráty stáhne, nastupuje politik, aby výpadek z našetřených peněz vyrovnal veřejnými výdaji. Pokud by politici jednali proticyklicky, museli bychom teď slýchat něco jako: „Bacha, ekonomika zpomaluje, musíme navýšit výdaje!“ Místo toho dnes tak jako dříve slyšíme: „Jejda, ekonomika brzdí, musíme šetřit.“

Zatím to podle plánů vypadá, že nejbolestivěji pocítí brzdění – a sklapnutí „pasti procykličnosti“ – ministerstva pro místní rozvoj, dopravy a zemědělství.

Přitom kdy jindy se může stát blýsknout a stvrdit svůj nezastupitelný význam pro ekonomiku země, než když jí v době útlumu poskytne vzpruhu navyšováním infrastrukturních investic? Ale ne, na dopravě se teď bude šetřit.

Jako při minulých útlumech či rovnou krizích i nyní politici chycení v pasti hledají o to naléhavěji způsob, jak navýšit daňové inkaso. A tím pádem uspíšit či prohloubit ekonomický sesuv, neboť růst daní stimuluje ekonomiku zřídkakdy. Křiví také trh. Pod tím si lze představit leccos, takže příklad je žádoucí.

Na spadnutí je zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol. Kdo by mohl být proti? Jenže už nyní je tvrdý alkohol v Česku zdaněn v kontextu EU poměrně přísně. Alespoň tedy ve srovnání vínem či pivem. Léčba vysokého krevního tlaku způsobeného alkoholem vyjde ročně na 1,4 miliardy korun. Hypertonikem se člověk může stát zrovna tak nadměrnou konzumací kořalky jako vína či piva. Zvyšováním daně na jeden druh alkoholu přitom politici vysílají signál, že „měkký“ alkohol je méně škodlivý, což pochopitelně není pravda. Alkohol je jednom jeden. Jestliže se navíc vláda s opozicí předhánějí, kdo víc sníží daň z piva, třeba toho čepovaného, nezbývá než nad jednáním politiků kroutit hlavou. Uvažme navíc, že spotřeba tvrdého alkoholu od devadesátých let klesá, zatímco u vína je tomu naopak. A že z tvrdého alkoholu získává státní kasa už nyní vyšší jednotky miliard, zatímco z vína jen pár set milionů.

Čím déle však bude politikům „past procykličnosti“ hrozit, čím déle je bude dokonce svírat, tím více zhůvěřilostí se od nich ještě dočkáme. Tak jako na počátku tohoto desetiletí.

Tvrdý alkohol je v Česku zdaněn v kontextu EU poměrně přísně.

Vyšlo v E15.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře