Za vlády končícího prezidenta Miloše Zemana se schodek obchodu Česka s Čínou více než zdvojnásobil. V uplynulých deseti letech se tak nepodařilo ani zčásti dostat obchodní vztahy obou zemí do vyváženější polohy. Právě naopak. V posledních letech schodek narůstá dramatickým tempem a loni vykázala svoji historicky suverénně nejvyšší úroveň. Loňský schodek českého obchodu s Čínou totiž představuje 545,2 miliardy korun. To je o 25 procent vyšší úroveň než roku 2021. jedná se nejvýraznější meziroční nárůst schodku českého obchodu s Čínou od roku 2007, kdy však byl celkový obrat české-čínského obchodu třikrát nižší než loni. Z nižší základny je přitom snazší dosahovat vyššího procentuálního nárůstu.
Loňský rekordní schodek českého obchodu s Čínou nelze uspokojivě vysvětlit ani celosvětově rapidně rostoucí inflací. Schodek totiž představuje rozdíl mezi objemem vývozu Česka do Číny a objemem českého dovozu čínského zboží. Navíc, v Číně je inflace výrazně slabší než v Česku. A bylo tomu tak i loni. Schodek tak neplyne z toho, že by čínské zboží mocně zdražilo. Prostě jej Česko dováží množstevně stále více a více, přičemž svůj export do Číny není s to udržovat, ani vzdáleně, ve stejném tempu růstu. Je však pravda, že nebýt například problému v tuzemském autoprůmyslu, které pramenily z globálního nedostatku čipů, byl by schodek přece jen o něco nižší.
V úplném roce Zemanova prezidentování, 2014, činil daný schodek ještě jen 249,5 miliardy korun, a byl tedy ani ne poloviční v porovnání s tím loňským.
Zemanovy se tedy nepodařilo vyvážit obchodní vztahy s Čínou ve prospěch České republiky. Třeba při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, již roku 2016 velkoryse hostil, se s čínskou stranou podepisovaly pouze o jakési smlouvy o smlouvě budoucí. Nebylo zaručeno, že dojde k jejich naplnění. A ekonomové už tehdy na to upozorňovali.
Částečně za tím stojí přehnanost slibů končícího prezidenta. Na jeho obranu je ale taky třeba říct, že je za tím i objektivní faktor: sám Peking v uplynulých letech výrazně celosvětově omezil svoji investiční činnost. A to nemohl Zeman před lety tušit.
K řadě čínských akvizic docházelo totiž na dluh, a to posléze Peking omezil. Za prohlubování schodku je také politická realita. Čínský trh je specifický, není klasickou tržní ekonomikou. Má tam velké slovo politbyro a na lokálních úrovních jednotliví provinční vládci. Pokud chcete v Číně uspět v odvětvích, která jsou pro ně zásadní, musíte mít velice dobré politické kontakty. Ideálně až do nejvyšších pater.
Zahraniční obchod České republiky vykázal v loňském roce svůj největší schodek v historii, takřka 200miliardový. Deficit nakonec psychologickou metu 200 miliard těsně... více
Deficit státního rozpočtu ve výši 295 miliard korun, který je schválený při letošní rok, není realistický. Ve včerejší debatě Institutu... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
