Evropská unie se dnes nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Rozšíření systému emisních povolenek ovšem nepřichází ve vhodnou dobu. Představuje totiž další inflační tlak. V řadě příštích let přitom zásadní inflační tlak bude představovat probíhající energetická krize EU a s ní související nutná energetická transformace. Příslušné náklady dopadají jak na domácnosti, tak zejména na podniky EU, jimž snižují konkurenceschopnost v globálním měřítku. Středně- až dlouhodobě tak hrozí ztráta pracovních míst v EU a další s tím spjaté neblahé ekonomické a sociální dopady, které nebude s to nově zřízený klimatický fond mírnit dostatečně.
Kvůli obecné inflaci a souvisejícímu růstu úrokových sazeb napříč EU totiž členským státům zdražuje financování jejich dluhu. Zdražují tak i náklady právě na klimatický fond. Evropské unii tak hrozí, že ve snaze o dosažení environmentální udržitelnosti ztratí ze zřetele udržitelnost sociální a že přijde o elementární sociální smír.
Přitom už nyní se EU podílí na globálních emisích skleníkových plynů pouze ze zhruba osmi procent, takže i kdyby její ambiciózní, avšak sociálně riziková environmentální politika dosáhla svého, globální snížení emisí bude tak zanedbatelné, že proces probíhajících klimatických změn nezvrátí, ale dokonce ani nezbrzdí.
Takzvaná válečná daň, kterou chystá zavést Fialova vláda, je druhem sektorové daně. Co hůř, vláda, která sama sebe označuje jako... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
