#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Rozpočet na příští rok je opět se schodkem, promarňujeme příležitost a bude nás to bolet.

19. září 2018

„Národní rozpočtová rada je málo důrazná, kritičtější než ona je i Nejvyšší kontrolní úřad.“

Dnešní schválení rozpočtu na rok 2019 se schodkem čtyřiceti miliard korun je promarněnou příležitostí. To nám připomenou zvláště léta nadcházející, až výkon tuzemské ekonomiky zákonitě cyklicky poklesne. Jen málo na tom mění skutečnost, že skutečné hospodaření státního rozpočtu dopadá v posledních letech lépe, alespoň tedy v porovnání s tím, co je rozpočtováno. Jen málo na tom mění i a skutečnost, že celkový obraz veřejných financí navíc v posledních letech vylepšuje poměrně zodpovědné souhrnné hospodaření krajů a obcí. Vláda by v rámci hospodaření na úrovni státního rozpočtu měla být mnohem ambicióznější a minimálně činit zřetelné kroky k vyrovnání rozpočtu už v nejbližších letech. A to i při zachování, ba i zesílení důrazu na investice v porovnání se současným stavem.

Česká republika totiž nadále hospodaří s veřejným dluhem, který je v poměru k hrubému domácímu produktu země o deset až patnáct procentních bodu vyšší, než byla jeho maxima za celé období let 1993 až 2008. Lze tak tedy říci, že se navzdory již několika letům značné prosperity české ekonomiky nedaří ozdravovat veřejné finance na předkrizovou úroveň. Jakkoli lze argumentovat, že tuzemské veřejné finance patří k nejzdravějším v rámci EU, vláda Česká republika by se neměla spokojovat s pozicí „jednookého, který je mezi slepými králem“. Takový postoj se může už v příštích letech snadno vymstít.

K většímu důrazu ve snaze vyrovnat rozpočet by vládu měla přimět letos ustavená Národní rozpočtová rada. Ta se bohužel vyjadřuje jen poměrně opatrnicky. Politici zpravidla tíhnou k tomu vytvářet deficity i v čase ekonomické prosperity, neboť si tím naklánějí své voliče. Od orgánů typu právě Národní rozpočtové rady, které nejsou voleny přímo, by se mělo ozývat mnohem důraznější varování před riziky deficitního hospodaření. Pokud se tak neděje, ztrácí Národní rozpočtová rada smysl své existence a prostředky daňových poplatníků jsou na chod tohoto úřadu vynakládány zbytečně. Zatím v kritickém ohlasu na vládní hospodaření Národní rozpočtovou radu do značné míry supluje mnohem déle fungující Nejvyšší kontrolní úřad. Národní rozpočtová rada by měla žádat zejména rychlejší dosažení vyrovnaného rozpočtu. V tomto ohledu tak Národní rozpočtová rada stále plní svoji roli pouze částečně.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře