Parkety největších burz světa zase skrápí krev. Globální ukazatel MSCI Global Index se minulý týden zřítil nejvýrazněji od roku 2002. Těžce zasažena je i pražská burza. Komoditní party už je u konce, Rusko truchlí.
Pražská burza vydatně ztrácela zejména v pátek, kdy tu a tam oslabovala dokonce o více než pět procent. Sesuvu dopoledne mrzutě vévodily akcie uhelné New World Resources, matky OKD, které se jen o den dříve zřítily na londýnské burze o patnáct procent. Komoditní tituly hrají v novém kole burzovních propadů klíčovou roli.
Dílo spekulantů
Ceny uhlí v poslední době doslova „chodí za ručičku“ s cenami ropy. Barely strategické suroviny se přitom zmítají v pohybech na první pohled nezdůvodnitelných. Alespoň chceme-li je zdůvodňovat pomocí tradičních tržních vysvětlení.
Závratné zdražování ropy v první půli letošního roku totiž bylo z drtivé většiny dílem spekulantů, nikoli tržních sil. Až do července ceny ropy rostly navzdory hypoteční krizi v USA, globální úvěrové krizi i zhoršujícím se vyhlídkám hospodářského růstu v mnoha zásadních ekonomikách. Když v červenci dosáhly vrcholu, stádo analytiků – včetně těch z velkých investičních bank – vzalo za své proroctví Gazpromu, že ceny brzy vyskočí ještě o nějakých více než sto dolarů za barel.
Dnes, kdy OPEC pumpuje nejvíce ropy za půl století existence (33 milionů barelů denně), barely pokojně zlevňují na úroveň, kam patří (80 až 90 dolarů za barel), a to navzdory krizi v Gruzii a hurikánům v Mexickém zálivu. Spekulanti prostě „vybírají zisky“. A ruské akciové indexy – otřesené více než jiné zlevňováním komodit, ale i mezinárodní reakcí na konflikt v Gruzii – padají k zemi.
Politika levných peněz, tak symptomatická pro začátek třetího tisíciletí, vybavila spekulanty prostředky, s nimiž – když už splaskla realitní bublina v USA – pomohli přiživit ceny komodit. Otázkou je, na jaký sektor se vrhnou nyní.
Horší než za deprese
Řečená realitní bublina v USA navíc není s „ufukováním“ u konce. „Poklesy cen nemovitostí v USA se svým rozpětím již téměř vyrovnávají sesuvům z doby velké hospodářské krize 30. let. Tehdy zlevnily o třicet procent, nyní zatím téměř o dvacet, a lze tak předpokládat, že onu historickou temnou cifru pokoří,“ říká Robert Shiller, profesor ekonomie na Yaleově univerzitě.
Deset milionů Američanů žije s hypotečním dluhem, který je vyšší než hodnota nemovitosti. To má značný dopad na jejich spotřební zvyky – lze předvídat citelný pokles celkové spotřeby, jejž umocní méně dostupné úvěry, tedy i obecně vyšší ceny. Nelze přitom očekávat, že ceny nemovitostí se jen tak odrazí ode dna, jelikož oživení ve tvaru písmene „V“ nejsou pro realitní sektor typická, míní Shiller.
Útlum spotřeby je přitom hlavním důvodem, proč trhy nyní očekávají zbrzdění hospodářského růstu v USA. Vyhlídky pak ještě znejasňuje sílící dolar, který tlumí konkurenceschopnost amerických vývozců. Když firmy prodávají méně doma i venku, musejí propouštět (míra nezaměstnanosti stoupla během srpna v USA na 6,1 procenta, což je pětileté maximum). Také proto nyní americké – a v závěsu i ostatní – burzy padají.
Finanční krize navíc může dopadnout těžce i na Evropu. Ze studie Federálního rezervního systému vyplývá, že cizinci drží stále 39 procent cenných papírů krytých americkými aktivy (tedy i rizikovými hypotékami). Autoři očekávají, že dosáhnou- li celkové ztráty související s krizí globálně jednoho bilionu dolarů, jak věští MMF, pak cizí subjekty (tedy ty mimo USA) musejí počítat se ztrátami ve výši 475 miliard dolarů.
Vzhledem k tomu, že za hranicemi USA se dosud napočítaly ztráty dosahující 251 miliard (228 miliard v Evropě, 23 miliard v Asii), uzavírají autoři studie, že „jsme přinejlepším možná tak v půli“ procesu, při němž jako čertíci z krabiček vyskakují kolosální odpisy a ztráty zejména evropských bank.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
