#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Riziko tvrdého brexitu

24. července 2018

Lukáš Kovanda hovořil v pořadu Horizont na ČT24 o brexitu. Přečtěte si přepis rozhovoru s ním.

Kateřina ETRYCHOVÁ, moderátorka 
Pojďme se teď podívat na ten nejostřejší možný scénář, tedy na tvrdý Brexit. Jaká je podle vás pravděpodobnost, že na něj dojde, tedy že se Velká Británie s Evropskou unií nedohodne? 

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Ta pravděpodobnost je podle mého soudu zatím velice malá, řekněme 10 až 15%. Nicméně narůstá, a to proto, že jak labouristé, tak konzervativci jsou v současné době velice rozhádaní na ostrovech a zatím se neukazuje, že by tam panovala nějaká ochota ke shodě politické, která je nutná k tomu, aby nebyl smeten se stolu ten kompromisní návrh premiérky Theresy Mayové, který tedy předložila nově, který je navíc, ještě musí projít samozřejmě také ohlasem v Bruselu. Musí tedy projít řízením v Bruselu, musí se k němu také Brusel pořádně vyjádřit a je vůbec otázka, s čím tedy Brusel vyrukuje. Zatím jsou v tomto ohledu kusé informace, protože ten návrh je poměrně nový, takže ta jednání vlastně ještě nejsou v nějaké pokročilé fázi.

Kateřina ETRYCHOVÁ, moderátorka 
Získávají Britové právě tímto novým návrhem, řekněme, čas pro nějaké další manévry?

Lukáš KOVANDA, ekonom 
Tak oni je trochu už získali na jaře, když bylo rozhodnuto o takzvané přechodné periodě nebo přechodném období do konce roku 2020. Někteří nyní volají na ostrovech, aby toto přechodné období bylo prodlouženo do roku 2022. Ale to je podmíněno tím, že už bude nějaká jasná dohoda. To znamená, toto platí, toto přechodné období jenom pro ten scénář hladkého Brexitu, toho takzvaného soft Brexitu. Pakliže by to byl ten hard Brexit, tvrdý Brexit, tak se na něj toto přechodné období nevztahuje a v takovém případě opravdu už v březnu příštího roku by Británie čelila vážným problémům. 

Kateřina ETRYCHOVÁ, moderátorka
A pokud bychom tedy připustili tuhle tu, tuto variantu, ten tvrdý Brexit, je na to vůbec Velká Británie připravena?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Myslím, že ne, myslím, že to je právě i jeden z důvodů, proč k němu nakonec nedojde, že nakonec, řekněme, na podzim letošního roku, když už budou opravdu tikat hodiny, se podaří dosáhnout shody jak vnitropoliticky v Británii, tak i co se týče vyjednávání s Bruselem, protože ten tvrdý Brexit by velice poškodil i stávající členy Evropské unie v čele s Irskem, ale velice poškozena by byla také Česká republika. Vlastně jedna z nejpoškozenějších zemí v Evropské unii vůbec. 

Kateřina ETRYCHOVÁ, moderátorka
A jaké sektory by to z vašeho pohledu mohlo nejvíce zasáhnout z té evropské strany?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Myslím, že by došlo k ochromení ekonomiky napříč sektory. Pochopitelně více by byly zasaženy ty sektory, ve kterých je intenzivní obchod kontinentální Evropy s Británií. To jsou třeba automobily, v českém případě Škoda a vyvážíme mnoho automobilů. Británie je naším klíčovým exportním odbytištěm. To znamená, to je právě jeden ze základních důvodů, proč Česká republika vedle Irska, Nizozemska, Belgie a Dánska by byla vlastně nejpoškozenější zemí v případě toho tvrdého Brexitu. 

Kateřina ETRYCHOVÁ, moderátorka
Pohled ekonoma Lukáše Kovandy. Děkuji za něj.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Děkuji.

Odvysíláno na ČT24 v pořadu Horizont.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře