#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Proč inflace nečekaně zrychlila? Co stojí za zdražováním cukru, vepřového, uzenin, ovoce, brambor a mouky

11. prosince 2019

Inflace v Česku nečekaně silně roste. Tempo růstu spotřebitelských cen bylo v listopadu v meziročním vyjádření nejvýraznější za celé období od října roku 2012, tedy za posledních více než sedm let. Poprvé od října 2012 také míra inflace překonala horní mez tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky.

Tuzemská centrální banka od ledna 2010 cíluje inflaci na úrovni dvou procent, ovšem hodnoty od jednoho do tří procent se nacházejí právě v takzvaném tolerančním pásmu. Toleranční pásmo je odrazem určité nevyzpytatelnosti, která při náročném a komplexním procesu cílování vždy nastává. Českou národní banku tedy hodnoty inflace spadající do tolerančního pásma nijak zvlášť neznepokojují.

Jiná situace může ovšem nastat, pokud inflace opustí toleranční pásmo. Když se tak stalo v říjnu 2013, kdy inflace toleranční pásmo „podstřelila“ (vykázala tehdy hodnotu 0,9 procenta), byl to pro ČNB jeden z argumentů při následném intervenčním režimu, který udržovala od listopadu 2013 do dubna 2017. V jeho rámci uměle oslabovala korunu, aby tak dodatečným uvolněním měnových podmínek zabránila hrozící deflaci a pomohla inflaci výš. Pod úrovní tolerančního pásma inflace setrvávala po podstatnou část doby trvání intervenčního režimu, konkrétně od ledna 2014 do října 2016.

Nyní ovšem nastává situace opačná, kdy inflace naopak toleranční pásmo „přestřeluje“. Tak se v tomto desetiletí dělo zatím jen v období od ledna do října roku 2012. Českou národní banku však tehdejší cenové tlaky nevedly ke zpřísnění měnové politiky, protože se potýkala s efekty nepříznivé mezinárodní situace, poznamenané důsledky světové finanční krize a probíhající evropskou dluhovou krizí.

Podobné je to i nyní. V tom smyslu, že nepříznivá mezinárodní situace brání České národní bance zasáhnout proti přestřelení tolerančního pásma tak, jako by jinak bylo očekávatelné, tedy zvýšením klíčových úrokových sazeb. I když takové zvýšení už na prosincovém zasedání bankovní rady ČNB nelze vyloučit, pravděpodobnější je, že centrální banka ponechá základní sazbu na stávající úrovni dvou procent. Hlasování bankovní rady však rozhodně nebude jednomyslné. Během menověpolitického zasedání bankovní rady lze čekat ještě bouřlivější debatu, než jaká byla ta z počátku listopadu. Bankovní rada se počátkem listopadu poměrem hlasů 5:2 rozhodla ponechat sazby na stávající úrovni, nicméně jednání se protáhlo, takže jeho výsledek byl oznámen se zpožděním oproti oznámenému řádnému termínu.

Citelné zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen mezi říjnem a listopadem letošního roku bylo ovlivněno zejména vývojem cen potravin. Následuje podrobnější vysvětlení těch z nejkřiklavějších cenových nárůstů právě v oblasti potravin.

Cukr (v listopadu zdražoval meziročně o 13,6 procenta)
Výnosy cukrové řepy jsou sice letos mírně lepší než loni, avšak zůstávají pod pětiletým průměrem. Sklizeň cukrové řepy nepříznivě ovlivnily časté srážky na konci léta a houbová choroba, jež se rozvinula zejména na Moravě a ve Slezsku a která snižuje cukernatost. Výnos cukrové řepy nepříznivě ovlivnili také hraboši, kteří se na řepná pole přesunuli z obilních lánů, kde škodili předtím, během léta. Podprůměrný výnos cukrové řepy je klíčovým zdrojem zdražování cukru, společně s poklesem zásob cukru napříč Evropskou unií.

Vepřové (o 13,3 procenta), uzeniny (o 10,2 procenta)

Světové ceny potravin v listopadu vyskočily na své dvouleté maximum. Vyplývá to z čerstvých údajů Organizace spojených národů, podle nichž stouply celosvětově ceny potravin meziročně o takřka deset procent. Důvodem je hlavně zdražování masa, které podle OSN podražilo mezi letošním říjnem a listopadem o 4,6 procenta, což je nejvyšší nárůst za posledních více než deset let. Zdražování masa (a uzenin), zejména vepřového, pociťuje právě také Česko.

České domácnosti se musí ještě ve zbytku letošního roku a v roce příštím připravit na další zdražování vepřového. Důvodem je silná čínská poptávka po vepřovém. Letos v říjnu podle dat zveřejněných koncem listopadu Čína meziročně zdvojnásobila dovoz vepřového do země, oproti září byl dovoz výše o desetinu.

Vepřové je v Číně oblíbenou součástí jídelníčku. V zemi však od loňska zuří epidemie afrického moru prasat, takže chovy jsou rozsáhle vybíjeny, aby se šíření nemoci zamezilo. Vzniklý výpadek kompenzuje Čína právě vyšším dovozem. A to nejen vepřového, ale i jiných druhů mas. Import hovězího v říjnu meziročně stoupl o 63 procent. Právě proto celosvětové ceny hovězího rostou rovněž citelně.

V důsledku zvýšené čínské poptávky po dováženém vepřovém rostou světové ceny prasat i právě vepřového, a to i v Česku. Kilogram vepřové pečeně v Česku dle dat ČSÚ zdražil během letoška z lednové ceny pod 120 korunami na současnou úroveň 141,40 Kč, letošní nárůst tak dosahuje bezmála dvaceti procent.

Je třeba přitom počítat s dalším zdražením. Čínu čekají koncem ledna příštího roku oslavy nového roku. Před jeho příchodem tradičně stoupá poptávka po vepřovém, což si vynutí i vyšší úroveň dovozu. Zdražování vepřového přitom už v říjnu způsobilo v Číně nejvyšší inflaci za posledních sedm let. Cenové tlaky v oblasti vepřového zesílí tedy ještě minimálně v první polovině příštího roku celosvětově. V ČR je třeba počítat se zdražením vepřového o dalších patnáct až dvacet procent.

Africký mor prasat se ale z Číny postupně rozšířil až do Evropy, ohrožuje také chovy přímo v České republice. Ohrožený je například Liberecký kraj. Krajská veterinární správa v Libereckém kraji se proto v těchto dnech připravuje na možný výskyt afrického moru prasat.  Nákaza se totiž vyskytla jen ve 120 kilometrů vzdáleném polském městě Nowa Sól. Notně tedy stoupá riziko zavlečení této nákazy právě na území Libereckého kraje.

Do Česka vzlínání cen masa přichází ale hlavně z Německa, neboť zemědělský trh obou zemí je značně propojen. Výkupní cena prasat v Česku letos postupně znatelně roste, tuzemské masokombináty proto zvyšují cenu vepřového. Německý potravinářský svaz BVDF vyhlásil „řízkovou nouzi“, situace totiž může vyústit ve značné zdražování oblíbeného (středo)evropského pokrmu.

Zákazníci se podle BVDF musí připravit na značné zvýšení cen slaniny, klobás, uzenin či řízků. Podle svazu se evropští producenti už teď musí vyrovnávat s trojnásobným růstem cen některých produktů v prostředí těžké konkurence na trhu.  Krize vepřového dotlačila podle BVDF mnoho německých firem na pokraj bankrotu a zvyšování cen je tak nevyhnutelné.

Ovoce (o 16,2 procenta)
Stále zřetelněji se ukazuje, že se se týče úrody ovoce, byl loňský rok v Česku vskutku výjimečný. Ovocné stromy se doslova prohýbaly nadúrodou plodů. Bohatá sklizeň se promítla do cen. Třeba kilogram višní mezi červencem 2017 a červencem 2018 zlevnil z 19,30 na 8,90 koruny, tedy o 53,9 procenta. Ve stejném období zlevňovaly také třeba meruňky, švestky či třešně. Suchý a teplý rok 2018 sice nepřál pěstitelům zeleniny, ale sadařům a ovocnářům většinou ano.

Letos to bylo dost jiné. Ovoce meziročně citelně zdražilo. Z nejnovějších údajů ČSÚ plyne, že konzumní jablka v říjnu 2019 zdražovala meziročně o 25,4 procenta, hrušky dokonce o 59,3 procenta a švestky o osm procent. Meruňky v červenci 2019 meziročně zdražovaly o 11,6 procenta, třešně o 24 procent, a višně dokonce o 83,3 procenta. Důvodem je nejen horší než loňská úroda, ale také obecný růst mezd – které pochopitelně rostou také sadařům a ovocnářům – či zdražování energií.

Svoji roli sehrají i letošní jarní mrazíky a obecněji výkyvy počasí, včetně opět sucha nebo krupobití. Ty způsobily například letošní špatnou úrodu zmíněných jablek. Do ceny pro konečného spotřebitele se v případě jablek ale promítá také třeba efekt levné polské konkurence.

Právě i kvůli horší úrodě ovoce v ČR letos zdražují pálenky, meziročně zatím o pět až deset procent. Důvodem je kromě relativního nedostatku ovoce k pálení opět také růst cen energií a vody a dalších nákladů. Lze očekávat, že cena pálenek může nakonec letos vyskočit meziročně o deset až patnáct procent.

Brambory (o 23,5 procenta), mouka (o 7,1 procenta)
Brambory zůstávají meziročně cenově výše. Letošní úroda brambor sice byla lepší než ta loňská, katastrofálně špatná, ale přesto ještě letošní sklizeň nestačí na to, aby meziroční tlak na růst cen brambor polevil zcela. Z podobného důvodu jako brambory zdražuje také mouka. Obiloviny zaznamenaly loni velmi špatnou úrodu, také kvůli suchému a teplému počasí. Letos to bylo sice lepší, nicméně pořád žádná sláva. Zdražování mouky v kombinací se zdražováním cukru bude klíčovým důvodem, proč si lidé letos připlatí za vánoční pečivo.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře