#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Proč černoši nosí zlaté řetězy

14. února 2008

Mnozí lidé rádi utrácejí jen proto, aby ostatním „vytřeli zrak“. Okázalá spotřeba je dnes ještě významnějším jevem než v roce 1899, kdy slavný ekonom Thorstein Bunde Veblen termín uvedl.

Dokazují to třeba rostoucí počty technosexuálů (slovo významově i tvarově kříží „metrosexuála“ a „technofila“), mužů hračičků, kteří narcisticky milují nejen sebe, oblékání a městský styl života, nýbrž i nesčetné elektronické vychytávky a hity à la applovský iPod Nano. Ty berou za vyjádření svého já, jako módní doplňky. Není divu, že módní návrhář Calvin Klein už si výraz „technosexual“ raději nechal patentovat.

Technosexualita a okázalá spotřeba se liší dle rasy. Tým ekonomů z Chicagské a Pennsylvánské univerzity v loňské studii Okázalá spotřeba a rasa uvádí, že černoši inklinují k této spotřebě, k nákupu „viditelného zboží“, více než běloši. V průměru vydají o 32 procent více za – například – značkové basketbalové boty, zlaté řetězy i drahé kšiltovky, a to při v průměru nižších příjmech. Naopak Asiati jsou střídmí, okázale nakupují ještě o devět procent méně než běloši.

Okázalá spotřeba je obecně signálem společenského postavení v rámci socioekonomické skupiny. Čím více jsme schopni utratit, jen abychom mohli „vytřít zrak“, tím jsme zpravidla v naší referenční skupině nahlíženi jako úspěšnější. To platí napříč rasami či etniky. Klíčový závěr studie je v tom, že černoši více (relativně i absolutně) utrácejí za tretky hlavně proto, neboť postavení signalizují v rámci relativně chudší (černošské) socioekonomické skupiny.

Poselství studie platí i v českých reáliích. Představme si národnostního Čecha a Roma – oba, dejme tomu, z Mostu –, kteří ve stejný čas přijdou o místo a žijí na úplně shodné podpoře. Jelikož, jak ukazují sociologická data, je nezaměstnanost mezi českými Romy zhruba čtyřikrát vyšší než ve zbytku společnosti (a to ještě po přihlédnutí k dosaženému vzdělání), panují v rámci této menšiny mnohem nižší průměrné mzdy.

Zatímco Čech, jenž se ocitl na podpoře, vzdává pokusy o jakoukoli signalizaci bohatství formou okázalé spotřeby (už je na tom v rámci své socioekonomické skupiny příjmově tak zle, že by to nemělo smysl), šetří a hledá práci, jeho romský protějšek projevuje – i na podpoře – mnohem vyšší sklony k okázalé spotřebě. Ani bez práce nejsou jeho příjmy tak nízko, aby jej vyřadily ze závodů v signalizaci bohatství v rámci jeho, romské socioekonomické skupiny. Vyřadit ale musí – jako černoši v USA – neokázalé investice, třeba do vzdělání.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře