#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Požáry v Austrálii zatím napáchaly škody za 40 miliard korun, tamní centrální banka i kvůli nim zřejmě sníží úrokové sazby

8. ledna 2020

Rozsáhlé požáry, které v současnosti devastují část australského území, napáchaly dosud škodu za až 2,5 miliardy australských dolarů, v přepočtu tedy za takřka čtyřicet miliard korun. Příští měsíc zřejmě australskou centrální banku přimějí k tomu, aby opět přikročila ke snížení základní úrokové sazby. Požáry nejsou jediným důvodem pravděpodobného uvolnění měnové politiky, avšak jsou dalším podstatným argumentem pro něj. Klíčovým důvodem je slábnoucí spotřebitelská poptávka. Jenže požáry přispívají k dalšímu zhoršení spotřebitelské nálady a k dalšímu poklesu ochoty Australanů utrácet.

Škody, které živel páchá na životním prostředí, jsou obtížně, pokud vůbec vyčíslitelné. Australské úřady ovšem uvádějí, že škody, jimž čelí australský turistický ruch, tamní zemědělství a maloobchod, se už nyní pohybují v rozmezí od 1,1 do 1,9 miliardy australských dolarů. Další půlmiliardu dolarů škod má na svědomí kouřový opar a smog, který v důsledku požárů zahaluje města tak, že se neblaze podepisuje na markantním snížení produktivity práce, maloobchodních výdajů, přičemž zároveň zhoršuje celkové zdraví a kondici obyvatelstva, což má pochopitelně též svůj ekonomický náklad.

Zvláště silně zasažené oblasti se v důsledku požárů mohou ekonomicky zotavovat dlouhé roky. Úřady odhadují, že v těchto oblastech poklesl místní hrubý produkt až o padesát procent. Jestliže dojde k vylidnění těchto míst, k plnému ekonomickému zotavení už nemusí dojít nikdy, neboť jednoduše budou chybět adresáti vládních podpůrných a sanačních programů.

Sanace a obnova zasažených oblastí ovšem obecně poněkud paradoxně přispějí k růstu hrubého domácího produktu, takže současný pokles budou do značné míry kompenzovat. Hrubý domácí produkt celé australské ekonomiky připraví požáry dle odhadu analytiků až o jedno procento jeho úrovně, zejména pak během prvního letošního čtvrtletí. Právě část této ztráty ale bude následně kompenzována v důsledku obnovy zasažených území. Jedná se o další příklad toho, že hrubý domácí produkt a míra jeho růstu jsou spíše ukazatelem ekonomické aktivity než přímo blahobytu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře