Pohonné hmoty letos citelně zdražují takřka v celé EU. V Česku je však jejich růst druhý nejvýraznější. Pouze v jediné zemi, v Německu, letos benzín i nafta zdražují ještě výrazněji než v Česku. Vyplývá to z údajů, které pravidelně zveřejňuje Evropská komise.
Evropská komise zveřejňuje průměrné ceny pohonných hmot pro všechny členské země v eurech nebo v přepočtu do nich. V období od letošního 3. ledna do 7. března tak podle těchto údajů zdražila nafta u čerpacích stanic v Česku průměrně o 27,5 procenta, benzín pak o 17,8 procenta (viz grafy níže). V případě nafty se jedná o druhý nejvýraznější růst v rámci celé EU. Pouze v Německu zdražovala nafta ještě výrazněji, a to o 29,2 procenta. Benzín v Česku v daném období zdražil o 17,8 procenta, tedy čtvrtým nejvýraznějším tempem v EU. Po Rakousku, Německu a Rumunsku.
V rámci zemí Visegrádské skupiny je letošní zdražování pohonných hmot v ČR suverénně nejvýraznější jak v případě nafty, tak benzínu. Je ovšem třeba uvážit, že například Polsko v únoru snížilo sazbu DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 procent, což tamní růst cen pohonných hmot zbrzdilo.
I tak údaje svědčí o výrazně nadprůměrném cenovém růstu pohonných hmot v ČR v rámci zemí EU. Data tak rozhodně nerozptylují podezření, že tuzemské čerpací stanice či distributoři pohonných hmot, případně zpracovatelé ropy si neobjektivně navyšují své marže.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
