#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Čechy teď vyjde benzín levněji než Slováky, ve Španělsku je nafta levnější než v ČR

27. prosince 2019

Ceny pohonných hmot v ČR přes Vánoce stouply, a to po několika týdnech mírného, postupného poklesu. Řidiči se ale žádného dramatického zdražování v roce 2020 obávat nemusejí. Od začátku prosince ropa Brent zdražila na světových trzích o 11,5 procenta, nejvýrazněji od ledna, a prodejci toto zdražení v uplynulém týdnu promítli do cen pohonných hmot v Česku.

Benzín od 18. prosince do včerejška zdražil o čtyři haléře na průměrnou cenu 32,04 koruny za litr. Nafta zdražila o osm haléřů, na 31,73 koruny za litr. V příštím týdnu je třeba počítat s mírným růstem cen jak benzínu, tak nafty, v rozsahu do deseti haléřů na litr. Cena ropy Brent totiž nyní dosahuje své nejvyšší úrovně od zářijových útoků na saúdskoarabská ropná zařízení. Barel Brentu přesáhl dnes brzy ráno středoevropského času cenovou úroveň 68 dolarů, poprvé právě od poloviny září. Efekt zdražující ropy tlumí zlehka posilující česká koruna, která za poslední měsíc zpevnila vůči dolaru o zhruba třicet haléřů.

Prosincové zdražování ropy je dáno dohodou členských zemí kartelu OPEC a jejich spojenců o razantnějším než očekávaném dodatečném omezení těžby a také dílčí obchodní dohodou Spojených státu a Číny. První z dohod, dojednaná začátkem měsíce ve Vídni, ve výhledu omezuje nabídku ropy na světovém trhu. Díky druhé z dohod opadá část nejistoty, která trhy letos svírala, což podněcuje poptávku po ropě. Oboje ve výsledku působí právě na růst cen ropy na světovém trhu, který se s obvyklým zpožděním dvou týdnů promítá do cen pohonných hmot v ČR.

Benzín je v okolních zemích během měsíce prosince levnější než v Česku v Maďarsku a Polsku, přibližně stejně drahý je pak v Rakousku. Slováky a Němce ale vyjde dráž, stejně jako obyvatele prakticky všech „starých“ zemí EU s výjimkou Lucemburska. Levnější než v Česku je také třeba v Bulharsku či v Rumunsku, ve Slovinsku a Chorvatsku je ale dražší. Nafta je přibližně stejně drahá v Česku, v Rakousku i na Slovensku. Poláci, Bulhaři či Rumuni ji mají levnější, Maďaři, Slovinci, Chorvati a obyvatelé většiny „starých“ zemí EU s výjimkou opět Lucemburska, ale také Španělska pak dražší.

Jak se budou ceny pohonných hmot v ČR vyvíjet v roce 2020? Ropa letos překvapila tím, jak málo reagovala na geopolitická rizika či třeba i na  zmíněné zářijové útoky na saúdskoarabská ropná zařízení. V minulosti by takové události měly potenciál způsobit ropný šok, nyní však nijak trvaleji nezapůsobily. Důvodem je skutečnost, že kvůli postupnému znatelnému nástupu břidličné ropy, zejména té americké, slábne v rámci ropné cenotvorby význam dění v geopoliticky třaskavém blízkovýchodním regionu. Kvůli zavádění cel zejména ze strany USA a dalším nejistotám navíc letos světová ekonomika ztrácela na růstové dynamice, což oslabovalo poptávku po ropě. V příštím roce nelze čekat, že by si Čína a USA „padly do náručí,“ alespoň do jisté míry bude napětí mezi těmito ekonomikami patrné nadále, navzdory dílčímu smíru v celní válce z konce roku 2019. Z obchodní války se však mohou čeští řidiči těšit, neboť kvůli ní ztrácí na dynamice nejen růst světové ekonomiky, ale také – proto – růst cen ropy, a tedy i pohonných hmot v ČR. Kartel OPEC a jeho spojenci v čele s Ruskem budou sice v roce 2020 ještě výrazněji než letos omezovat těžbu, avšak jejich moc ovlivňovat cenu ropy již vzhledem k výše řečenému není taková jako dříve. Proto ani nelze očekávat žádný výrazný růst cen pohonných hmot u českých čerpacích stanic. V poměru k průměrné mzdě budou pohonné hmoty nejlevnější v novodobé historii ČR. V tomu ohledu by měl být příští rok nejpříznivější právě od roku 1993. Letošek je totiž prvním rokem v dějinách ČR, kdy za průměrnou hrubou měsíční mzdu bylo možné v každém z dosavadních čtvrtletí roku nakoupit více než tisíc litrů pohonných hmot. Ve druhém letošním čtvrtletí se za průměrnou hrubou měsíční mzdu dalo pořídit – vzhledem k tehdy platným průměrným cenám dle CCS – více než 1049 litrů pohonných hmot, a to se počítá jak benzín, tak nafta, resp. jejich souhrnná průměrná cena. To je dosavadní rekord, který však bude v probíhajícím čtvrtém čtvrtletí s největší pravděpodobností překonán (viz graf níže). Pro srovnání, ještě v posledním kvartále roku 2014 se za tehdejší průměrnou měsíční mzdu dalo pořídit jen zhruba 777,5 litru pohonných hmot, tedy o 271,5 litru méně než letos ve zmíněném druhém čtvrtletí.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře