#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Platy rostou, Češi si průměrně vydělají téměř 32 tisíc korun

4. září 2018

Helena Šulcová se ptala Lukáše Kovandy na růst mezd. Níže najdete přepis jejich rozhovoru, který zazněl na Českém rozhlase Plus v pořadu Den podle…

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Nejvyšší průměrná mzda zůstává v Praze, kde ve druhém čtvrtletí dosáhla více než 39,5 tisíce korun. Naopak nejméně v průměru lidé vydělávají v Karlovarském kraji, a to necelých 28 tisíc korun. Se mnou ve studiu hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Vítejte, Lukáši, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Je ten růst mezd překvapivý?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Není. Ale spíše ještě je lepší o trošinku, než se čekalo. Nicméně není ten rozdíl oproti tomu, co se předpokládalo, tak markantní, abychom mohli hovořit o překvapení.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Čím je ten růst dán?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Velmi dobrou situací na trhu práce. To není nic nového. Růstem české ekonomiky, tím, že ta situace na trhu práce je mnohdy až napjatá, tudíž z hlediska zaměstnavatelů to není nic příjemného. Ale přetahují se o zaměstnance, zejména o ty kvalitní. A to pochopitelně s sebou přináší silný tlak na růst mezd. A za druhé stát se také velice aktivně činí. Zvyšuje jak minimální mzdu, tak tedy zvyšuje platy státním zaměstnancům. A to se velmi citelně také odráží v růstu platů a mezd, zejména tedy v těch nízkopříjmových skupinách.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Tak, my se k minimální mzdě ještě dostaneme, i k těm platům státních zaměstnanců. Ale teď, když se zdržím u té nezaměstnanosti, která je rekordně nízká, nejnižší v rámci Evropské unie, člověk si říká, jak dlouho to ještě vydrží? Protože podle toho potom nám také ty platy buď porostou dál, anebo už se to zastaví.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dokonce vlastně, když se zaměříme na svět, tak z objektivně srovnatelných zemí ekonomicky je na tom podobně pouze Japonsko. Jinak vlastně všechny země mají vyšší míru nezaměstnanosti. Takže Česká republika opravdu v rámci tedy srovnatelných zemí je na tom skoro nejlépe ve světě v současné době. Očekáváme v letošním roce ještě možná i mírný pokles míry nezaměstnanosti. Ale už není příliš kam klesat. A v příštím roce stagnaci na nízkých úrovních, pak zřejmě dojde k určitému nárůstu míry nezaměstnanosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Je ta nízká nezaměstnanost dána i právě tím, že v Česku jsou pořád ve srovnání s okolními zeměmi, teď myslím třeba Německo nebo Rakousko, nikoliv Polsko nebo Slovensko, že tady ty mzdy jsou pořád nízké, protože kdyby se ty mzdy nějak extrémně zvýšily, tak samozřejmě to může zase už vyvolat to, že ty firmy si řeknou, a dost, už to nebudeme mít ty svoje podniky v Česku. Už se to nevyplatí.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Máte pravdu. Do určité míry tomu tak je. Stále Česká republika platí za zemi, kde jsou nízké, relativně nízké mzdy při kvalifikované práci, dobře kvalifikované práci. Takové ty fámy o tom, že třeba Škoda přesune část výroby jinam, to je podle mě jenom otázka času, kdy k tomu dojde. Protože my se musíme podívat na každý ten mzdový nárůst markantní jak na něco, čím vlastně Česká republika ztrácí v rámci svého stávajícího byznys modelu konkurenceschopnost. A jednou prostě to dojde do stavu, kdy tenhle byznys model bude totálně přežitý. A my musíme mezitím naběhnout na nový.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Není už přežitý? Není vlastně chyba, že se Česká republika tolik let prodává jakoby země, která má levnou pracovní sílu? Ryze byznysově teď.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to určitě chyba, souhlasím s vámi. Minimálně někdy v letech 2006, 2007 se mělo naběhnout na nový model. Zbrzdila to pak finanční krize, následně to zbrzdila nešťastná intervence České národní banky. A nyní teprve se ocitáme ve fázi, kdy můžeme, jsou tedy všechny podmínky pro to, abychom konečně se přesunuli vstříc tomu jinému modelu vlastně celé české ekonomiky, ale to není nic, co lze nějak nadekretovat shora. Spíše je třeba vytvořit podmínky vhodné pro to, aby firmy samy se přesunuly na tuto vyšší úroveň výroby.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Jak budeme mluvit o platu na konci roku, jak poroste plat ještě dál do konce roku? Odhad.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Velmi dobře. V letošním roce nominální mzdy porostou tempem více než 8 procent. Očekáváme růst 8,3 procenta. Takže na konci roku velmi pravděpodobně bude překračovat průměrná mzda v České republice v tom posledním čtvrtletí 34 tisíc korun.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Tak, vy už jste zmínil minimální mzdu. Paní ministryně práce včera oznámila, že už zpracovává ten svůj návrh do připomínkového řízení, aby minimální mzda od 1 ledna 2019 vzrostla o 1500 korun. To znamená, že by byla téměř 14 tisíc korun. Mě zajímá jiná věc. Jaký vliv má to stanovování minimální mzdy na české platy konkrétně?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Zejména v nízkopříjmových sférách přispívá k růstu platů a mezd. Protože minimální mzda, to není jenom ta minimální mzda, od té se odvíjí celá řada dalších výdělků pracovních a vlastně částečně i se od toho odvíjí ty platby v tom sektoru soukromém, OSVČ. Takže vlastně ta minimální mzda je velice důležitý ukazatel toho, jaká je vůbec mzdová a platová úroveň. A ten její růst pochopitelně se netýká jen těch nízkopříjmových, těch nejnižších skupin, co se týče příjmu, ale i, řekněme, těch vyšších, těch středněpříjmových úrovní. Tudíž každé zvýšení minimální mzdy, ač se to nemusí zdát, má na firmy a na podnikovou sféru obecně prostě zásadní vliv. A čím razantnější toto zvyšování minimální mzdy je, tím pochopitelně hrozí ztráta konkurenceschopnosti firem, hrozí to, že i stát bude třeba muset vyplácet víc státním zaměstnancům. Tím se bude třeba více zadlužovat. To znamená, není to tak jednoduché, jak to často interpretují třeba odbory, nebo jak to interpretuje sociální demokracie.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Byl byste v tom opatrný? To znamená, vy byste mzdu minimální nenavyšoval o 1500?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jednoznačně. Já si myslím, že v současné době je, jsou odbory a zejména teda ty odbory pana Středuly největším ohrožením pro českou ekonomiku. Podobným, jako je na světové úrovni Donald Trump. Protože to jsou skutečně osoby, které v rámci nějakého svého partikulárního zájmu jednají tak, že existuje velká pravděpodobnost, že to dříve či později českou ekonomiku fatálně poškodí. Ten byznys model naší ekonomiky není dosud připraven na to, abysme tady měli tak vysoké mzdy, jaké žádají odbory. A zejména v čase krize se to projeví. Ostatně jedno křídlo odborů, odbory pana Dufka už na to upozorňují. Že překotný růst mezd vede k růstu nezaměstnanosti. Takže když už samy odbory varují před růstem mezd, tak už pro mě je to velice varovný signál.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
No, na druhou stranu ale spousta lidí je ráda právě, že pan Středula tady vedl dlouhou dobu tady tu kampaň, byl hodně hlasitý. Konec levné práce. A možná i z toho důvodu teď se bavíme o tom, jak v Česku rostou platy.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jednoznačně. Určitě. Pan Středula velice výrazně přispěl k tomu, že je ten mzdový růst takový, jaký je. A zatím to česká ekonomika velice dobře snáší, ale přijdou horší časy a vzpomeňme si, co se dělo před 10 lety. Také se nezdálo, co všechno špatného přijde. Pak přišlo a museli jsme v těch nejhorších časech zvyšovat daně. Protože naráz v roce 2009 vznikla sekera ve veřejných financích 200 miliard korun. To samé se může opakovat i nyní. A jestliže jednou navýšíte zaměstnancům jakýmkoli mzdu, už ji nikdy nesnížíte. Vy je pak musíte propouštět, protože vy byste tím snížením mzdy je demotivovali. Takže za špatných časů budou ty vyšší mzdy zdrojem vyššího propouštění, než kdyby zůstaly na té nižší úrovni, včetně tedy minimální mzdy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka
Říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus. Mockrát vám děkuju. Na shledanou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Na shledanou. Hezký den.

Odvysíláno na Českém rozhlase Plus.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře