#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Plameny, dluhy a stagnace

12. prosince 2018

Zapálená auta, vymlácené výlohy, dým i rabování. To je Paříž dnešních dní. Zdá se, že jde o něco více než jen o protesty kvůli drahému benzinu. Někteří hovoří rovnou o vzpouře střední třídy. Dění na pařížských ulicích nejednou v historii předznamenávalo vývoj v celé Evropě. O čem tedy pařížské bouře svědčí?

Paříž historicky podněcovala změny, a to i ty revoluční – nejen ve společenské oblasti, ale třeba i v umění či vědě. Inovovala. Jak je na tom dnes? Jeden příklad za všechny. Letos v červnu se v jejích ulicích objevily elektrické koloběžky. Tytéž, které jsou v posledních měsících k vidění v Praze a v další dvacítce evropských měst. Nechala je tam rozestavit kalifornská společnost Lime, jež stojí i za mobilní aplikací, která zájemcům za poplatek za odemčení a posléze vlastní jízdné umožňuje dvojkolku využít ke krátké přepravě v rámci města. Ovšem „železo“, tedy samotný přepravní prostředek, obstarává pekingský start-up Ninebot. V pařížských ulicích tak společně rejdí – a inkasují – americký a čínský kapitál. Evropa nikde. Ninebot vyrobil čtyři pětiny všech e-koloběžek, jež se dnes po světě přes aplikace pronajímají. E-koloběžky zažívají celosvětový boom a nikdo je nedokáže vyrábět takovou rychlostí v dané kvalitě jako právě pekingský start-up. Jen letos mu tržby za koloběžky narostly šestinásobně. Opět: proč Čína ano a Evropa ne?

Evropa si svou zelenou politikou postupně zabíjí vlastní automobilový průmysl. Auta vytlačuje z měst, stanovuje drakonické emisní testy a limity. Nic proti, šetrnost k životnímu prostředí je nesporným imperativem doby. Evropa však není schopná přijít s alternativou. Není schopná inovace. Dokonce ani ve městě, jako je Paříž, která historicky udávala inovacím celosvětově tón. Nedostatek invence se ve statistice zrcadlí jako pokles růstu celkové produktivity. Růst v Evropě včetně Francie kulminoval v polovině 20. století. Tehdy se v praxi naplno využily vynálezy přelomu 19. a 20. století včetně elektřiny, motoru, telefonu či filmu. Nemalou část z nich vynalezli nebo rozvíjeli francouzští badatelští géniové. Kde jsou dnes?

Evropa ekonomicky ztrácí. Na USA a svým způsobem i na mnohem dravější Čínu. Se ztrátou dynamiky v oblasti produktivity se dostavuje stagnace. Ekonomická i společenská. Životní úroveň je pak třeba dopovat dluhem, když už to nejde vynálezy. Veřejný dluh Francie dnes činí zhruba sto procent HDP. Francouzské domácnosti jsou přitom notně zadluženy. Skoro třetina z nich splácí hypotéku nebo jiný úvěr na bydlení. Pro srovnání – v Česku je to zhruba pětina domácností. K tomu však zhruba 58 procent českých domácností žije „ve vlastním“, přičemž má vše splaceno nebo zaplaceno. Ve Francii činí srovnatelný podíl asi 34 procent. Stagnace a dluh představují velmi neblahou živnou půdu právě i pro to, co se dnes na pařížských ulicích děje.

Vyšlo v E15. 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře