Míra inflace v měsíci říjnu podle očekávání klesla na 2,9 procenta v meziročním vyjádření, a to ze zářijové úrovně 3,2 procenta. Poprvé od letošního května se tak míra inflace dostává pod úroveň tří procent, a tím pádem tedy do tolerančního pásma inflačního cílování České národní banky. V následujících měsících už by se míra inflace měla pohybovat výhradně v tomto pásmu.
Za zvolněním tempa inflace stojí zejména zvolnění růstu cen elektřiny pro domácnosti a pokles cen zemního plynu pro domácnosti. Elektřina tak již v říjnu byla meziročně jen o necelých pět procent dražší, zatímco v uplynulých měsících zdražovala nezřídka i dvojnásobně. Plyn byl v říjnu meziročně dokonce levnější, a to o takřka čtyři procenta. Další zvolnění cenového růstu, a dokonce další pokles cen energií lze vyhlížet v dalších měsících, neboť k největším dodavatelům, společnostem jako ČEZ nebo Innogy, se se zlevňováním přidají další dodavatelé. ČEZ od října zlevnil elektřinu v průměru o devět procent a plyn dokonce o sedmnáct procent, zatímco společnost Innogy od stejného měsíce zlevnila cenu dodávaného plynu o pět procent. Zdražení pohonných hmot, k němuž během října došlo, nebylo tak výrazné, aby vykompenzovalo pokles cen elektřiny a plynu ze strany klíčových tuzemských dodavatelů.
Ke zvolnění tempa inflace navíc přispěly i její jádrové složky, tedy ty, které nekolísají tolik jako ceny právě energií nebo potravin, které v říjnu pokračovaly v mírném zlevňování. Například brambory v obchodech zlevnily na 12,44 koruny za kilogram a byly tak nejlevnější za poslední čtyři roky. Meziročně v říjnu zlevňovaly už takřka o pětinu. Z potravin ovšem nadále meziročně poměrně výrazně zdražuje vepřové maso a uzeniny, což jsou položky, na které stále doléhá efekt šíření afrického moru prasat v Asii a v Evropě. Kvůli výkyvům počasí a omezením daným protipandemickými opatřeními u nás i v zahraničí nadále meziročně poměrně citelně zdražuje ovoce, a to o necelých čtrnáct procent, a také zelenina, a sice o více než šest procent.
Zvolnění inflace však bylo v případě jádrových složek poměrně mírné. Nadále se totiž do značné míry udržoval trend charakterizující první vlnu pandemie koronaviru a její následný dozvuk, spočívající v určité obdobě stagflace. Citelný útlum ekonomické aktivity během první vlny pandemie vyvolal jen nečekaně slabé protiinflační tlaky. A to z důvodu předpandemického přehřátí ekonomiky, které po propuknutí koronavirové krize bylo ještě s to tlumit dezinflační a deflační tendence. Navíc tyto tendence tlumily také rozsáhlé vládní programy na podporu ekonomiky, poptávky i zaměstnanosti.
Druhá vlna pandemie už se ovšem projevuje silnějšími dezinflačními a deflačními tlaky, neboť schopnost již mezitím ochlazené ekonomiky je tlumit již je oslabená a vládní programy už nejsou tak razantní jako během první vlny. Míra inflace proto bude postupně zvolňovat k úrovní inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent, přičemž se v příštím roce dostane i mírně pod tuto úroveň. Za celý letošní rok však ještě vykáže průměrné tempo 3,2 procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
