#Lukáš Kovanda, Ph. D.

P. Samuelson – nositel Nobelovy ceny, který napsal nejprodávanější učebnici ekonomie

20. července 2014

Američan Paul Anthony Samuelson, držitel Nobelovy ceny, „otec moderní ekonomie“, poradce prezidentů a autor nejprodávanější ekonomické učebnice všech dob Economics . Profil Samuelsona komentuje ekonom Lukáš Kovanda, který s ním hovořil krátce před jeho smrtí v roce 2009.

P. A. Samuelson byl v roce 1970 vůbec prvním Američanem, který obdržel Nobelovu cenu za ekonomii.

Napsal nejprodávanější ekonomickou učebnici všech dob – Economics, v českém překladu Ekonomie, která vyšla poprvé 1948 a od té doby se dočkala už více jak dvou desítek vydání a byla přeložena  do většiny světových jazyků. Na překladu českého vydání se podílel bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma a předmluvu napsal v roce 1991 tehdejší ministr financí Československa Václav Klaus.

 

Paul Samuelson je známý hlavně díky učebnici ekonomie. Proč se právě tato kniha stala nejprodávanější ekonomickou učebnicí všech dob?

Řekl bych, že to v první řadě bylo i dobré načasování. První vydání vyšlo v roce 1948. Svět měl tehdy za sebou Velkou hospodářskou krizi 30. let a 2. světovou válku, měl pocit, že ekonomie, kterou se učily předešlé generace asi nedostačuje – proto ostatně vznikla ta Velká hospodářská krize a možná částečně i 2. světová válka – takže hleděl na to, aby objevil nějakou novou podobu ekonomie.

A v této době přišel Samuelson se svojí učebnicí, která i z pedagogického hlediska je velmi zdatně koncipována. Takže dobré načasování a samotná kvalita té knihly způsobily, že se stala naprostou klasikou, a že se dodnes z té učebnice studenti učí. Samozřejmě přišly i konkureční učebnice, ale Samuelson je klasikou a je to pojem i v současné době.

Kniha Ekonomie poprvé vyšla v roce 1948 a svého zatím posledního vydání se dočkala o více než 60 let později. Znamená to, že se i přes velké změny ve světové ekonomice nemění klíčové principy, kteréSamuelson v knize popsal?

Některé teoretické klíčové principy jsou neměnné. Když jsem se se Samuelsonem setkal, tak mi říkal, že například své ekonomické vzestupy a pády mělo už hospodářství jeskynních lidí. Když jeskynní lidé potřebovali naporcovat mamuta, kterého ulovili, tak se museli rozdělit podlě nějakého principu a museli objevit mechanismus, podle kterého se budou dělit. To vlastně principiálně není moc odlišné od toho, jak se dnes musí dělit například akcionáři společnosti, která je v zisku. Některé zákonitosti přetrvávají i navzdory tomu, že se samozřejmě okolnosti a praktický svět hodně mění. Například interakce nabídky a poptávky, což jsou vlastně základní ekonomické elementy, zůstává prakticky neměnná a o tom ta učebnice ve velké míře je.

Přesto se Samuelson v jednom z pozdějších vydání Ekonomie zmýlil. O jaký omyl šlo a jak ovlivnil jeho další kariéru?

Omylů ve svých učebnicích měl nejspíš vícero. Ale tento omyl se týká praktické sféry, která je samozřejmě mnohem méně predikovatelná nebo popsatelná, než čistá teorie. Týkalo se to toho, že ještě v roce 1989 – asi ve třináctém vydání učebnice -, predikoval a popisoval Sovětský svaz jako vzkvétající ekonomiku, což je poněkud komické, když si uvědomíme, že to bylo přesně v době, kdy Sovětský svaz kolaboval a Samulesonova predikce tedy v tomto evidentně nevyšla a nebyla dobrým popisem reality.

Samuelson byl až do smrti emeritním profesorem na Technologickem institutu v Massachusets (MIT). Jakou roli na této škole sehrál?

Naprosto klíčovou. Vychoval celou řadu ekonomů, řada z nich také obdržela Nobelovu cenu, ať už se jedná o Josepha Stiglitze nebo Paula Krugmana. Z této školy udělal klíčové ekonomické pracoviště v celosvětovém kontextu a uváděl matematizovanou ekonomii a také se hodně zasadil o to, že ekonomie byla do velké míry zbavena psychologických nádechů, což se dnes ukazuje, že asi nebyl úplně správný krok. Protože ekonomie, která pojímá lidi jako roboty, kteří kalkulují výnosy a náklady, a jimž emoce příliš neříkají, podléhá jistým zkratkám a ty se mohou projevit až třeba finanční krizí, kdy modely, které vycházejí z toho, co tito pánové navrhli, se ukazují, že ne vždy příliš dobře reflektují realitu.

Samuelson se ale kromě ekonomické vědy a působení na MIT věnoval i dalším činnostem. Čím se zabýval?

Dalo by se říci, že byl od politiky poměrně odtažitý, ale někdy neváhal radit i prezidentům, jako byl Kennedy nebo Johnson, i když deklaroval, že nechce, aby politika příliš ovlivňovala to, co píše v učebnici. Přijímal různé poradenské role. V 60. letech fungoval jako určitý ekonomický poradce prezidentů Kennedyho a Johnsona. Ale obecně by se dalo říci, že do praxe příliš nepromlouval a spíše se držel akademické půdy a ryzí teorie.

Vy jste se Paulem Samuelsonem setkal osobně. Při jaké příležitosti to bylo a jak na vás tento nobelista zapůsobil?

Když jsem si s ním domlouval rozhovor, tak už byl v pokročilém věku, bylo mu 94 let. Čekal jsem, že se sejdeme u něj doma, ale nikoli. Sešli jsme se přímo v jeho kabinetu na MIT, což byl pro mě velký zážitek a překvapilo mě, že ještě v 94 letech pracoval ve svém kabinetu a aktivně fungoval.

Možná to byl úplně poslední rozhovor, který Samuelson kdy dal, protože čtyři měsíce na to zemřel po krátké nemoci. Neobjevil jsem žádný novější rozhovor, a i proto je to pro mě velká zkušenost a jsem velmi rád, že jsem se s ním ještě mohl sejít.

Odvysíláno na rádiu Zet.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře