Odbory se utrhly ze řetězu. Žádají navýšení minimální mzdy letos v červenci a pak v lednu dohromady o 2200 korun. Dohromady o takřka 13 %. Jednalo by se o nejvýraznější procentuální navýšení minimální mzdy od let 1999 a 2000, kdy ji masivně navyšovala tehdejší vláda Miloše Zemana (viz graf níže).
Jenže nyní panuje rekordně nízká nezaměstnanost, takže trh práce vytváří dostatečný tlak na růst mezd sám o sobě. Na rozdíl od doby přelomu milénia. Pravda, inflace je výraznější než tehdy. Jenže právě také kvůli enormnímu růstu mezd. A i minimální mzdy.
Jestliže začarovaný kruh mezi růstem mezd a inflací nepřetneme, inflace bude trvalejším problémem. A trvaleji bude snižovat životní úroveň nás všech.
Odbory by měly pro jednou být celospolečensky konstruktivní, nehledět jen na své úzké zájmy a vidět společnost jako celek. Pokud toho nejsou schopny, vláda by jim neměla ustoupit. Tentokrát je její neústupnost obzvláště důležitá a zásadní pro zdárný rozvoj české ekonomiky a celé společnosti.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
