#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Obchodní řetězce konečně zlevňují

3. ledna 2024
Stále ale ani zdaleka ne o tolik jako zemědělci a ani ne tolik jako potravináři.

Tak přece, potraviny zlevňují. „Příchod nového roku rozsekl i tahanice o zlevnění potravin. Snížení DPH o tři procentní body z 15 na 12 procent obchodníci do cen promítli, část z nich daňové úpravy využila i marketingovým kampaním. Výjimkou jsou nealkoholické nápoje, které se přesunuly z 15 do standardních 21 procent, tím pádem zaznamenaly naopak cenový růst,“ zjistil list MF Dnes.

O čem to vypovídá?

Především o tom, že obchodní řetězce si loni vytvořily dostatečný prostor pro velkorysou úpravu cen. Ale popořadě…

Ceny, za které svým odběratelům zemědělci prodávají produkci, jak rostlinnou, tak živočišnou, klesaly podle nejnovějších dat meziročně o 16,2 procenta. Agrární produkce rostlinné výroby zlevňovala loni v listopadu meziročně v průměru o 19,4 procenta, v živočišné výrobě to bylo o 10,5 procenta.

Potravináři pak zlevňovali rovněž, i když méně výrazně. Potravinářské výrobky, včetně souvisejících služeb a prací, zlevňovaly v listopadu meziročně o 3,3 procenta. Nebýt zejména bezmála osmiprocentního meziročního zdražení zpracovaného ovoce a zeleniny, byl by pokles cen potravin ještě citelnější. Ceny ovoce a zeleniny jsou tradičně velmi kolísavé. Ceny, které potravináři do obchodní sítě dodávají oleje či tuky, byly ale loni v listopadu o 25 procent nižší než předloni v listopadu. Mléčné výroby zase potravináři obchodníkům dodávali o bezmála desetinu levněji než předloni. Mlýnské výrobky pak zlevňují o více než sedmnáct procent.

Výše citované pohyby se týkají cen, za něž zemědělci a potravináři dodávají svoji produkci do obchodní sítě. Jenže potraviny v obchodech v listopadu 2023 meziročně stále zdražovaly, a to o 0,7 procenta. Všechna tato data vycházejí z údajů Českého statistického úřadu.

Je patrné, že na straně obchodníků tedy stále existuje prostor ke zlevnění. V uplynulých měsících totiž své ceny snižovali pomaleji, než tak činili zemědělci a potravináři, případně na rozdíl od zemědělců a potravinářů dosud nebyli svolní přistoupit ke zlevnění a nadále meziročně zdražují, přestože k tomu vlastně nemají objektivní důvod. Zatímco totiž, jak už jsme si řekli, potravináři, a zejména zemědělci už své dodávky do obchodů v listopadu meziročně zlevňovali, obchodníci je nadále zdražovali. Přitom dražším energiím či vyšším cenám vstupů a vyšším nákladům na pracovní sílu a různé služby čelí celá ekonomika: tedy jak zemědělci, tak potravináři, tak obchodníci.

Trh obchodníků a je však více koncentrovaný než trh potravinářů, a hlavně než trh zemědělců, pročež jsou na trhu potravinářů ceny nejvíce strnulé a nejméně pružně tak reagují na aktuální změny skutečné nabídky a poptávky. To obchodníkům vytváří relativně největší prostor ke svévolnému navyšování si vlastních marží, alespoň tedy na přechodnou dobu, a současně k „čarování“ se svými maržemi, resp. cenami, které zákazník platí v obchodě.

Proto koncem loňska obchodní řetězec Lidl mohl slíbit, že letos do řady vybraných koncových cen nejen promítne snížení DPH na potraviny o tři procentní body, ale sníží dané koncové ceny ještě nad rámec tohoto snížení daně. Obchodníci, a řetězce zejména, totiž evidentně mají právě vytvořený „polštář“ z minulých měsíců, ba let, hlavně už z předloňska, který mohou v případě potřeby „vyfukovat“, i když přitom stále zůstávají komfortně v pásmu zisku.

Pokud tedy je ten či onen řetězec nyní schopen zlevnit až nad rámec snížení DPH, vlastně tím potvrzuje, že stěžejním důvodem relativně drahých potravin jsou nafouknuté marže obchodníků, kterými si onen „polštář“ vytvořili a s nimiž mohou nyní celkem libovolně „čarovat“ a měnit je dle svých momentálních potřeb. Po setrvalém mnohaměsíčním tlaku a veřejnosti a médií mu nyní některé z řetězců, zdá se, už dále nejsou s to vzdorovat – anebo z marketingového důvodu vlastně ani nechtějí.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře