Američtí ekonomové jsou v děsu a úžasu zároveň. Jeden z nich se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že by jej nikdy ani ve snu nenapadalo, že taková čísla během své kariéry uvidí. Leč stalo se. Počet nových nezaměstnaných v USA vylétl v týdnu, který končil 28. březnem, doslova astronomicky. Celkem 6,65 milionu lidí se totiž v daném týdnu v USA nově přihlásilo o podporu v nezaměstnanosti (viz graf níže).
Žádný z analytiků oslovených agenturou Bloomberg takový údaj nevyhlížel. Nejpesimističtější odhad zněl na 6,5 milionu nových žádostí. Autor tohoto odhadu je současně autorem výše uvedeného výroku. Spojeným státům nyní vážně ohrozí nezaměstnanost kolem dvaceti procent. To je zhruba dvojnásobek úrovně z doby finanční krize před zhruba deseti lety. V době, kdy v roce 1933 prezident Roosevelt vyhlašoval svůj New Deal, činila nezaměstnanost zhruba 24 procent. Někteří ekonomové se ale obávají, že letos může nezaměstnanost v USA vystoupat dokonce ke třiceti procentům.
V uplynulých dvou týdnech se o podporu v nezaměstnanosti nově přihlásilo bezmála deset milionů Američanů. Během světové finanční krize a americké recese let 2007 až 2009 trval srovnatelný nárůst, tj. nárůst o deset milionů nových nezaměstnaných, nikoli dva týdny, ale úvodních 6,5 měsíce zmíněné tehdejší recese. To svědčí i historicky nebývalé razanci současného nárůstu.
Prudký nárůst nezaměstnanosti v USA jde ruku v ruce s citelným růstem nezaměstnanosti také v dalších ekonomikách, včetně ČR. Byť v zemích s méně pružným trhem práce, což je případ právě i Česka, bude nárůst nezaměstnanosti přece jenom pozvolnější než v USA. Pánem situace na trhu práce se napříč jednotlivými světovými ekonomikami stává opět zaměstnavatel. V Česku se tak stává po dlouhých letech utažené situace na trhu práce.
V Česku podle střední hodnoty odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg vzrostla v březnu míra nezaměstnanosti z únorové hodnoty rovných tří procent na 3,6 procenta. Tento údaj ale může být stále až příliš optimistický. I tak by se jednalo o nejvyšší míru nezaměstnanosti od února 2018. A to je stále jenom úplný začátek.
Skutečnost, že pánem situace na trhu práce jak v USA, tak v Česku i jinde se stává opět zaměstnavatel, signalizuje, že dosavadní tlak na růst mezd bere rychle zasvé. Po období zrychlující inflace se teď opětovně stává hrozbou deflace.
Do scénáře nadcházející deflace zapadá také dnešní informace OSN. Její ukazatel světových cen potravin v březnu vykázal nejvýraznější pokles od srpna 2015. Omezení zaváděná v rámci boje s koronavirem a související celosvětový ekonomický útlum oslabují právě i poptávku po potravinách, od mléka po cukr. Klesá také poptávka po biopalivech, která jsou významným zdrojem poptávky po cukru či rostlinných olejích, neboť se vyrábějí z plodin jako řepka, kukuřice nebo cukrová třtina.
I v Česku lze kvůli tomuto vývoji v příštích měsících čekat nárůst míry nezaměstnanosti, jehož nepříznivý dopad bude tlumit alespoň to, že v souhrnu zmírní tlak na vzestup cen potravin.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
