Ve třech zemích EU zdražovaly nemovitosti ve třetím čtvrtletí v meziročním vyjádření razantněji než v ČR, a sice v Irsku, Nizozemsku a zejména ve Slovinsku. Nejde o žádné překvapení, jelikož v České republice zpřísňuje centrální banka poměrně razantně měnovou politiku, zatímco v eurozóně zůstávají sazby na de facto nulové úrovni, přičemž Evropská centrální banka ukončila svoji nekonvenčně uvolněnou měnovou politiku teprve loni koncem roku. Na zpřísňování měnové politiky v ČR banky reagují zvyšováním úrokových sazeb hypotečních úvěrů, což přispívá k ochlazení poptávky po nemovitostech, a tedy k jistému poklesu dynamiky jejich zdražování.

Země jako Irsko, Nizozemsko nebo Slovinsko,by tak jistě „zvládly“ vyšší úrokové sazby a ty by v jejich případě byly zřejmě i žádoucí. Evropská centrální banka ale musí brát na zřetel slabší ekonomiky eurozóny, jako je Řecko nebo Itálie, které ještě na růst sazeb nejsou dostatečně připraveny. Proto se rozpětí mezi základní sazbou České národní banky a základní sazbou Evropské centrální banky loni rozšířilo na svoji nejvyšší úroveň od roku 2001. Toto rozpětí se přitom bude zvyšovat ještě i letos, což způsobí, že růst cen nemovitostí v ČR nebude ani v roce 2019, ani příští rok v kontextu EU vybočovat. Růst cen nemovitostí v ČR bude nadále nadprůměrný, nikoli však již extrémní, nejrychlejší. Poptávku po realitách totiž u nás ochlazují také přísnější podmínky poskytování hypoték, platné od loňského října.