#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Nejšťastnější zemí je vybalancované Finsko. Spokojenost ale celosvětově klesá

21. března 2019

OSN sestavila jako každý rok žebříček zemí, kde jsou lidé nejšťastnější. Metodika hodnocení zahrnuje mnoho faktorů.

Publikace World Happiness Report vypracovaná OSN přináší seznam celkem 156 zemí světa, seřazených podle míry spokojenosti tamních obyvatel. Analytik společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda vysvětluje, že metodika Organizace spojených národů, podle které se při sestavování žebříčku postupuje, je velmi komplexní.

Spokojenost a štěstí obyvatel určují jak hůře měřitelné faktory, například štěstí, tak i ty lépe měřitelné, jako je ekonomika, míra kriminality v zemi nebo úroveň zdravotní péče.

Umístění Finska na špičce by se vzhledem k míře nezaměstnanosti mladých lidí mohlo zdát překvapivé, ale podle Lukáše Kovandy hraje roli i rovnováha mezi jednotlivými faktory.

„To klíčové, v čem Finsko boduje, je dobrá úroveň balancu mezi pracovním životem a životem volnočasovým. V tom jsou – myslím si – Finové na špici,“ říká analytik.

Propad velkých ekonomik

Ještě větším překvapením než první místo Finska by ale pro mnohé mohly být pozice velkých zemí, jako je 15. Velká Británie, 17. Německo nebo 19. Spojené státy americké.

Nad umístěním USA se prý pozastavují i tamní ekonomové. Podle některých je důvodem nelichotivého postavení na seznamu citelné míry nerovnosti.

Na celkovém žebříčku je zajímavé, že spokojenost vlastně klesá v posledních letech celosvětově. Zatím není jednoznačný závěr, proč tomu tak je, ale hovoří se například o sociálních sítích a polarizaci.

Na otázku, proč je Čína až na 93. místě, odpovídá Lukáš Kovanda jednoznačně – může za to stále větší kontrola občanů. „V Číně jsou lidé skrze tamní sociální sítě pod permanentním dohledem. Když si chcete koupit jízdenku na vlak ze Šanghaje do Pekingu, musíte si ji koupit přes mobilní telefon. Pokud máte špatné sociální skóre, řekne vám aplikace, že jízdenky už nejsou a do Pekingu se nedostanete.“

Dvacáté Česko

Česká republika se v konkurenci mnoha desítek zemí umístila na 20. příčce. Body nám údajně tradičně přidává dobrá zdravotní péče, veřejná doprava nebo míra rovnosti. Mezi oblasti, kde o body naopak přicházíme, patří třeba úroveň mezd v poměru k odpracovaným hodinám.

Odvysíláno na Českém rozhlase Plus.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře