#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Nečekané. Do milionových protestů v Hong Kongu se na rozdíl od předchozích zapojují také byznysové kruhy

18. června 2019

Protesty v Hong Kongu včera nabyly věru historických proporcí. Podle organizátorů se jich účastnily takřka dva miliony lidí. To je více než čtvrtina celkového počtu obyvatel Hong Kongu, který činí zhruba 7,5 milionu lidí. Protestující neuklidnilo ani sobotní rozhodnutí správkyně Hong Kongu Carrie Lamové, kterým pozastavila proces přijetí kontroverzní legislativy. Po jejím schválení by mohli být podezřelí z trestného činu vydáváni justici pevninské Číny.

Lamová legislativu hájí s tím, že jinak se Hong Kong stane útočištěm zločinců. Obyvatelé Hong Kongu se ale obávají mnohem spíše toho, že na pevninskou Čínu budou vydáváni i podezřelí v nejednoznačných případech, načež budou podrobeni nevyzpytatelnému pevninskému soudnictví, které má v rukou komunistická strana. Pro mnohé obyvatele Hong Kongu, uvyklé britskému institucionálnímu řádu ještě z doby koloniální, je představa komunistického soudnictví zcela nestravitelná. Žene je do ulic. Žádají Lamovou, aby ji spornou legislativu zcela stáhla. A navrch – aby odstoupila.

Pozastavení procesu přijímání dané legislativy sice neuklidnilo protestující, naopak jich do ulic vyhnalo ještě více než předtím během týdne. Částečně však uklidnilo finanční trhy. Hlavní hongkongský burzovní ukazatel, Hang Seng, dnes koriguje předchozí tři ztrátové obchodní dny. Současné protesty jsou z hlediska právě i finanční a byznysové komunity v Hong Kongu zásadnější než pouliční bouře pod hlavičkou hnutí Occupy Central with Love and Peace z roku 2014. Právě to je klíčová odlišnost od nynějších a oněch pět let starých protestů.

Zájmy byznysu se při nynějších protestech spojují se zájmy občanských nebo náboženských hongkongských komunit. Nadnárodní finanční skupiny jako HSBC nebo Standard Chartered, a stejně tak poradenské firmy takzvané „Velké čtyřky“ (EY, PwC, Deloitte, KPMG), dokonce minulý týden svým zaměstnancům umožnily režim flexibilní pracovní doby, aby se mohli k protestům připojit. Při zmíněných bouřích roku 2014 ještě byznysové kruhy od protestů spíše odrazovaly, jelikož se obávaly jejich potenciálního neblahého dopadu na ekonomiku Hongkongu.

Nyní si ale již byznysové kruhy zjevně uvědomují, že je pro ně potenciálně více ztrátové přijetí sporné legislativy, takže se mu snaží zabránit po boku občanské společnosti.

Hong Kong má totiž z ekonomického hlediska jedinečné postavení, které by přijetí kontroverzní legislativy zásadně ohrozilo. Hong Kong je mostem i bránou zároveň. Bránou pro firmy z kontinentální Číny, které touží po mezinárodním kapitálu. Zároveň bránou pro zahraniční firmy, které by rády obchodovaly právě s pevninskou Čínou. Hong Kong tedy vlastně přemosťuje propast, která mezi světem a pevninskou Čínou, ekonomicky v mnoha ohledech výrazně uzavřenější, vždy zela. A která je od propuknutí obchodní války s USA nyní ještě propastnější. Vždyť podle mnohých nejde „jen“ o válku obchodní, ale dokonce o technologickou studenou válku.

Ta jedinečný význam Hong Kongu ještě umocňuje. A zvyšuje také tlak, jemuž jako brána i most zároveň musí čelit. Proto se do nynějších protestů zapojuje právě i byznys. V roce 2014 ještě vztahy s Čínou a Spojenými státy, a obecněji Západem, nebyly zdaleka tak napjaté jako dnes. Dnes jde o mnohem víc. I někteří členové hongkongské výkonné rady, tedy jakési tamní „vlády“, připouští, že reakci byznysových kruhů podcenili.

Hong Kong dnes představuje necelé tři procenta čínské ekonomiky. Přitom v roce 1997, kdy jej Britové Číně vraceli, činil jeho hrubý domácí produkt hned šestnáct procent toho čínského. I tak však Hong Kong zůstává pro pevninskou Čínu „slepicí, co snáší zlatá vejce“. Od roku 2012 si čínské firmy přišly na hongkongskou burzu pro kapitál v souhrnné výši 156 miliard dolarů. Na pevnině přitom v rámci primárních úpisů za stejnou dobu získaly kapitál jen ve výši 143 miliard. Mezinárodní investoři mnohdy radši dělají byznys s Číňani právě v Hong Kongu než na pevnině, protože oceňují jeho nezávislý právní řád, nezatěžující administrativu a občanské svobody. Cokoli, co tento pohled mezinárodních investorů nahlodává, včetně pozastavené sporné legislativy, ohrožuje pozici Hong Kongu jakožto globálního finančního uzlu.

Navíc se na stranu protestujících svým způsobem staví i Spojené státy. Varovaly, že schválení zmíněné legislativy by mohlo ohrozit zvláštní obchodní status, který Hong Kongu stále přisuzují. Díky němu pro Hong Kong neplatí cla, která Washington v rámci obchodní války uvaluje na kontinentální Čínu. Hong Kong má díky svému zvláštnímu postavení také přístup k citlivým americkým technologiím, jež Pekingu zůstávají odepřeny.

Pokud opravdu mezi Spojenými státy a Čínou už zuří technologická studená válka, Hong Kong je momentálně jejím hlavním bojištěm. Přijde-li o svůj zvláštní status, o postavení brány a mostu zároveň, přijde do značné míry i ekonomickou moc, kterou díky němu disponuje. Kapitál se může přestěhovat třeba do Singapuru.
Současně platí, že nynější milionové protesty v hongkongských ulicích oslabují Peking. Alespoň tedy reputačně. Hongkongští protestující, často mladí lidé, dávají jasně najevo, že pevninskému soudnictví ani tamnímu právnímu pořádku nedůvěřují. Tím podrývají autoritu Pekingu. Planou. A čím déle budou zapálení protestující v ulicích, tím spíše jiskra přeskočí i na pevninu.
Není potřeba dodávat, komu by to v době technologické studené války pomohlo, a komu naopak uškodilo.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře