Na obchodní střet s Čínou by došlo i bez Trumpa

12. října 2018

Donald Trump, obchodní dohody, cla a Čína. To jsou témata, o kterých do Salonu Týdeníku Echo přišli debatovat Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund, Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T banky, a ekonom a publicista Miroslav Zámečník. Rozhovor vedl Martin Weiss z echoprime.cz

Jak vidí dění na mezinárodní scéně Lukáš Kovanda?

Kanaďané už si všimli, že je Trump zatahuje do obchodní války s Čínou. Lze předpovídat, že tu pasáž o netržních ekonomikách budou Američané chtít i v dalších dohodách – s EU, s Japonskem. Takto budou postupně Čínu izolovat. To je chytrá strategie a už se projevuje na propadu čínského akciového trhu.
Na Turecko Trump uvalil cla na ocel ve chvíli, kdy má své vlastní problémy. Národy, kterým rostl nacionalistický hřebínek, Trump odkazuje do patřičných mezí. Nevím, jestli to může být úspěšné dlouhodobě, ale v této fázi je to vlastně obrana hodnot Západu.
Španělsko je dvacet procent pod úrovní roku 2007. To je do značné míry vina eura. Částečně se ten průmysl přestěhoval k nám. My se řadíme k vítězům globalizace.
Hodně z toho by se dělo, i kdyby byl prezidentem někdo jiný než Trump.
Globalizace je v takové fázi, že Spojené státy a západ Evropy ekonomicky oslabují a vytváří pole pro politickou radikalizaci. Jak globalizace postupuje, profitují z ní stále užší a užší vrstvy obyvatelstva. Na počátku, po druhé světové válce, se snížila cla, a teď řeknu nějaké cifry jen pro příklad, z deseti procent na tři procenta. To byl skok. Ten impulz vedl k bohatnutí celého Západu včetně středních a chudších vrstev. To bylo spojeno i s rychlejším růstem produktivity než dnes. Ale s postupem globalizace překážek obchodu ubývá a ubývá, takže cla jsou nízká a velké dohody jsou spíš o odstraňování tzv. netarifních překážek. To znamená sjednocování hygienických standardů, hygienických norem a tak dále. Z toho už střední vrstvy Západu neprofitují. Z toho profitují velké korporace, kterým to dále usnadňuje byznys a jsou pak schopny odklánět zisky do daňových rájů a podobně. A pak z toho profitují asijské ekonomiky, třeba Čína, kde střední vrstvy bohatnou.
Globalizace minimálně na Západě došla do stadia, kdy není celospolečensky prospěšná a profitují z ní jen vybrané skupiny. Manažeři a akcionáři velkých korporací. A samozřejmě Čína, takže Čína je dnes větším zastáncem volného obchodu než Spojené státy, což je historicky naprosto paradoxní – komunisté hájí volný obchod a kapitalisté provádějí ochranářská opatření! Takže k tomu obratu by došlo dřív nebo později i nebýt Trumpa. To vysvětluje, proč ti chytří lidé v administrativě jsou s ním na jedné lodi. On je sice prostořeký, ale oni si uvědomují, že v jádru je to jediná možnost, jak zamezit politické radikalizaci. Růst nerovnosti je tam propastnější než v Evropě. Mladí volají po socialismu, protože jsou zadlužení studentskými půjčkami a jejich životní úroveň nebude lepší než životní úroveň jejich rodičů, což tam dříve nebylo. Levicovatění americké univerzitní sféry je děsivé, ale když se podíváme na tento ekonomický vývoj, tak to začíná dávat smysl.
Teď je otázka, zda lze trend globalizace zvrátit a zda to zvrátí nálady mladých Američanů. Nástup populistických hnutí v Evropě s tím také souvisí. Bojím se, že se to bude vyvíjet neblahým způsobem, že ty nůžky ve společnosti se budou dál rozevírat.
Proč Čína tolik neoslabila Německo? Nedávno jsem o tom četl zajímavý paper, že díky tomu, že Německo mělo levnou pracovní sílu tady, u nás a v okolních zemích. Oni díky tomu neztratili konkurenceschopnost.
Západ i v důsledku světové finanční krize shledal, že Čína představuje větší ekonomickou hrozbu, než si deset let předtím představovali. A neotevírá se, je uzavřena v řadě sektorů ekonomiky. Vyzobala si z globalizace to výhodné, a nevrátila nic nazpět.
Teď je vyhrocená atmosféra kvůli tomu, že si Trump dovolil zavádět cla vůči Evropě, svému spojenci. Mimochodem, Číňané jsou z toho ještě ve větším šoku. Čínu si léta všichni předcházeli, a teď Trump začal proti nim hrát tvrdou hru. Doteď jsou z toho v Pekingu zaskočení. Nevědí pořádně, jak mají reagovat. Ještě ani nezatížili cly veškerý americký dovoz. Nechtějí to vyhrocovat. Samozřejmě nemohou ztratit tvář, ale ta reakce nebyla dravá. To znamená, že Trump bude dost možná slavit střednědobě úspěch. Třeba si to Evropa uvědomí, a když tam bude někdo rétoricky vstřícnější, tak bude Evropa držet vazbu na Ameriku, místo aby vytvářela novou vazbu na Čínu.
Co nebezpečí obchodní války znamená pro Česko? Stagflační hrozbu, růst cen v důsledku zdražení mezinárodního obchodu. Určitě by se nás to jako malé, otevřené ekonomiky dotklo víc než třeba Ameriky. Ale dnes jsou ty hodnotové řetězce tak složité, že je těžké odhadnout, jak přesně. Kdyby zavedl Trump cla na auta, tak by se to nás dotklo.
Zcela srovnatelnou potenciální hrozbou pro nás je brexit bez dohody. Británie je velmi důležitý, ač podceňovaný obchodní partner České republiky. Je to náš nejdůležitější vývozní trh ze zemí, s nimiž nemáme přímou hranici.

Celý rozhovor si můžete přečíst na echoprime.cz.

Ještě si přečtěte

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře