#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Míra nezaměstnanosti rostla v květnu hlavně v Praze a na Karlovarsku, kvůli úbytku turistů a pendlerům

5. června 2020

Míra nezaměstnanosti v květnu stoupla na 3,6 procenta, vyplývá z dnešních čísel Úřadu práce. Takováto úroveň míry nezaměstnanosti je až překvapivě nízká. Rostla hlavně v Praze a na Karlovarsku.

Jestliže navzdory propadu průmyslu, zahraničního obchodu či maloobchodu zůstala ke konci května míra nezaměstnanosti na úrovni 3,6 procenta – a je tedy suverénně nejnižší v celé EU – jedná se skutečně o nečekaně příznivý výsledek. V dalších měsících je ale třeba počítat se vzestupem míry nezaměstnanosti. V létě nejprve k úrovni pěti až šesti procent a v podzimních měsících pak ještě výše, v příštím roce pak potenciálně až k úrovni kolem deseti procent.

Zvláště markantní byl v květnu nárůst míry nezaměstnanosti v příhraničních okresech Sokolova, Chebu či Karlových Varů. Jde o okresy vyhledávané lázeňskými hosty nejen z Německa, kteří za normálních okolností hojně navštěvují léčebná či relaxační zařízení v Karlových Varech, Mariánských lázních nebo Františkových lázních. Na Chebsku, Karlovarsku, ale i v dalších příhraničních oblastech, jako je třeba Sokolovsko, se ve výrazné míře hlásili na úřadech práce pendleři, kteří z důvodu zavádění opatření pro boj s koronavirem přestali dojíždět za prací do Německa.

Citelněji narůstala v květnu míra nezaměstnanosti také v turisticky vyhledávaných místech, v čele s metropolí Prahou. Turistický ruch patří mezi sektory nejvíce zasažené omezeními zaváděnými v rámci boje proti šíření koronaviru.

Letos bude obsazenost kapacit v cestovním ruchu o desítky procent nižší, zejména pak v Praze či na Karlovarsku. S citelným propadem obsazenosti se budou muset smířit také třeba v oblasti Jizerských hor a Krkonoš. Nadprůměrný nárůst míry nezaměstnanosti, byť nižší než v Praze či na Karlovarsku, nastal v květnu proto také na Liberecku.

Celkový propad obsazenosti převážně menších a středně velkých ubytovacích kapacit typu hotelů činí v období od začátku letošního června do konce srpna v tuto chvíli celorepublikově zhruba deset procent, konkrétně 9,9 procenta. Vyplývá to ze statistiky společnosti Previo, kterou využívá i Czech Tourism. Statistika sleduje – a to i předstihově – obsazenost zejména menších a středně velkých ubytovacích zařízení v ČR, takže v některých oblastech obsazenost ještě nadhodnocuje. To se týká oblastí s relativně vyšším zastoupením velkých ubytovacích kapacit, což je případ třeba zmíněné Prahy nebo Karlových Varů.

Přitom česká metropole nyní podle zmíněné statistiky vykazuje takřka třicetiprocentní pokles obsazenosti (přesně se jedná o meziroční pokles o 29,7 procenta) a Karlovarský kraj na tom není o moc lépe (pokles o 28,4 procenta). Dvojciferný propad obsazenosti hlásí také kraje Liberecký (pokles o 22,3 procenta), Pardubický (taktéž pokles o 22,3 procenta) a Královéhradecký (o 10,8 procenta). Na území těchto krajů se nachází Krkonoše či Jizerské hory.

Pokles obsazenosti souvisí zejména s odlivem zahraničních hostů z důvodu omezení zaváděných v rámci boje s koronavirem. Projevuje se v něm také rušení velkých společenských a kulturních akcií typu filmového festivalu v Karlových Varech. Česká klientela není s to celorepublikově kompenzovat úbytek návštěvnosti zahraničních hostů.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře