Maďarsko i po dnešku blokuje uvalení embarga EU na dovoz ruské ropy. Maďaři tak činí přesto, že si už dříve vyjednali výjimku spočívající v tom, že mají čas se od ruské ropy odříznout až do konce roku 2024. Stejnou výjimku má v EU už jen Slovensko. Česko by se muselo odříznout do června 2024. Ostatní země EU by to musely zvládnout už letos. Chorvatsko ovšem zvažuje, že o výjimku zažádá taktéž.
Zástupci zemí EU se tak na svém dnešním jednání na uvalení embarga nedohodli, uvádí agentura Bloomberg. V jednáních mají pokračovat v příštích dnech. Maďarský postoj může být ovšem v této fázi již jen výsledkem snahy Budapešti ještě chvíli zbytek EU vydírat a před odstoupením od svého veta embarga ještě dojednat další výhody pro sebe sama.
Na jednu stranu je i tak zjevné, že se jednota EU v postupu vůči Rusku poněkud tříští, alespoň v porovnání se situací v únoru nebo březnu, kdy byly tehdejší sankční balíčky zaváděny plynuleji. Na druhou stranu je logické, že v tuto chvíli už je těžké koncipovat dodatečné sankce, které by poškodily Rusko, ale nikoli „efektem bumerangu“ státy EU. I proto je stále obtížnější hledat v rámci EU jednotu.
Přitom se zdá, že Rusko se opravdu obává, že by se státy EU, zejména pak země jako Německo nebo Itálie, mohly brzy kompletně odříznout nejen od ruské ropy, ale také od plynu. Ruský plynárenský gigant Gazprom, jejž ovládá Kreml, podle včerejšího zjištění agentury Bloomberg v těchto dnech obesílá své evropské odběratele s ujištěním, že mají za plyn platit, jak jsou zvyklí, tedy převážně v eurech, případně v dolarech. Směnu do rublu prý učiní ruské Národní zúčtovací středisko, a to bez účasti sankcionované ruské centrální banky.
Rusko si tedy sice nejprve vymínilo platbu za plyn v rublech, postupně ale podmínky takové platby modifikuje tak, aby nebyly v kolizi se sankcemi EU. Kreml má evidentně zájem na tom, aby EU jeho energie dále odebírala přesto, že se v dubnu rozhodl od svých dodávek odstřihnout Polsko a Bulharsko. To jsou však země, které z jeho hlediska nepředstavují klíčové a perspektivní odběratele. Polsko tak jako tak plánovalo dovoz ruského plynu ukončit, Bulharsko jej zase odbíralo poměrně málo.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
