#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Lepší rating ČR je úspěchem, ne jen Babišovým

9. října 2019

Česko má lepší rating. A politici jsou zase ve sporu. Ti vládní v čele s premiérem a ministryní financí rozhodnutí agentury Moody’s tleskají. Jak jinak.

Správně upozorňují, že agentura zlepšuje hodnocení úvěrové spolehlivosti Česka po dlouhých takřka 17 letech. Opoziční politici zlepšení ratingu bagatelizují. Míní, že ratingové agentury mají kvůli finanční krizi z doby před deseti lety pošramocenou pověst a nedá se jim věřit. Jak to tedy je?

Úkolem ratingových agentur je ohodnocovat rizikovost cenných papírů. Právě v tom ale osudově selhaly v letech před finanční krizí, kdy i zcela prašivým papírům přisuzovaly zářné známky.

Když to před deseti lety „prasklo“, Moody’s a další se odvolávaly se na to, že hodnocení byla vždy jen subjektivním názorem té které agentury. A že tedy v zemi, jako jsou Spojené státy, ctící svobodou slova, nemohou být za tyto názory nijak popotahovány, byť by třeba i investoři, kteří se jimi řídili, prodělali kalhoty.

Takže ano, pamatujme, rating agentury není „písmem svatým“, ale vlastně jen subjektivním názorem. Jenže názorem, který mezinárodní investoři berou zatraceně v potaz. V době dluhové krize jižního křídla eurozóny se podobně jako dnes česká opozice snažil ratingové agentury shazovat sám Brusel.

Kritika české opozice je mimo?

Tehdejším eurokomisařům typu Olliho Rehna „praskala žilka“ pokaždé, když jedna z významných ratingových agentur – vedle Moody’s ještě Standard & Poor’s a Fitch – zhoršila některé ze zemí jižního křídla rating či zhoršila její výhled.

Zajímavé, jak bruselská kritika ratingových agentur od té doby utichla. Stejně jako snaha je shazovat. Pokud ratingové agentury vynáší příznivé soudy, najednou jsou politikům tím „nejlepším kámošem“, jak nyní dokumentuje zase potlesk českého premiéra.

„Způsob, jakým pracují ratingové agentury, se mi nikdy moc nelíbil,“ řekl mi před deseti lety, právě v době vrcholící řecké krize, Oldřich Vašíček. Málokterý Čech se může tak zasvěceně jako on vyjadřovat k ratingovým agenturám. Dvacet let po své emigraci do Spojených států, v roce 1989, založil se dvěma partnery firmu KMV. „Dali jsme si za úkol vyvinout a uvést do praxe konečně objektivní způsob ratingového hodnocení,“ říká.

Velmi zjednodušeně, KMV hodnotila cenné papíry nikoli na základě posouzení několika finančních expertů, ale vycházela z toho, co si myslí trh. Protože názor celého trhu, všech jeho aktérů, jenž se zrcadlí v cenách, které se na něm ustavují, je tím nejobjektivnějším měřítkem, vysvětluje Vašíček, kritik subjektivity v hodnocení ratingových agentur. V roce 2002 Vašíček firmu KMV prodal. Poněkud paradoxně ratingové agentuře Moody’s. Dala nabídku, kterou nešlo odmítnout.

Vašíček však vždy ratingové agentury kritizoval zejména v jejich hodnocení složitých cenných papírů a jejich balíků, které záměrně neprůhledně vytvářely třeba v letech před finanční krizí investiční banky z Wall Streetu. Hodnocení států a jejich dluhopisů je však věc docela jiná.

Ratingové agentury správně varovaly před problémy jihu eurozóny, jakkoli tím ztrpčovaly život eurokomisařům. Jejich rating celých států vlastně zatím za sebou nemá žádné takové selhání, jaké zaznamenaly v době propukající finanční krize v oblasti strukturovaných cenných papírů vytvářených na Wall Streetu. Proto také trh bere hodnocení agentur stále vážně. Proto je kritika české opozice mimo. Lepší rating České republiky je celkem objektivním úspěchem celého vývoje po listopadu 1989, rozhodně ne pouze této Babišovy vlády.

Odvysíláno na Českém rozhlase Plus.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře