#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Krátkodobá zahraniční zadluženost České republiky je na historickém rekordu

20. září 2018

Zahraniční zadluženost České republiky se na konci letošního prvního pololetí držela blízko svých historických maxim. V poměru k hrubému domácímu produktu však oproti loňsku poklesla. I tak platí, že už od prvního čtvrtletí 2017 se drží v historicky bezprecedentně vysokém pásmu od 4,3 do 4,45 bilionu korun. Přitom ještě v roce 2011 byla zahraniční zadluženost ČR v porovnání s tímto pásmem poloviční.

Dramatický nárůst zahraniční zadluženosti způsobil intervenční režim České národní banky, uplatňovaný v letech 2013 až 2017, zejména pak jeho závěrečná, loňská fáze. Centrální banka totiž při obraně české měny nakupovala v rámci své intervence za nově vytvářené koruny od spekulantů eura. Šlo často o zahraniční subjekty, které získané koruny ukládaly tak či onak u českých bank. Tyto vklady cizinců v tuzemských bankách se zásadně promítly do enormního nárůstu zahraniční zadluženosti ČR.

V době trvání intervenčního režimu ČNB od listopadu 2013 do dubna 2017 stoupla zahraniční zadluženost ČR z 2,5 na 4,4 biliony korun. Loni v druhé polovině roku došlo po ukončení intervence k částečnému splacení zahraničních vkladů, což přispělo k mírnému snížení zahraniční zadluženosti ČR. K němu přispělo i snížení držby českých vládních dluhopisů zahraničními subjekty. Toto snižování držby českých dluhopisů cizinci je patrné i letos.

Letos se však zároveň rozšiřuje na nebývale vysokou hodnotu rozpětí mezi klíčovými úrokovými sazbami České národní banky a klíčovými sazbami Evropské centrální banky. Pokud Česká národní banka – což je velice pravděpodobné – zvýší svoji základní úrokovou sazbu na měnověpolitickém zasedání příští týden, zvýší se například rozpětí mezi základní sazbou ČNB a základní sazbou ECB na hodnotu 1,5 procentního bodu. Vyšší hodnoty toto rozpětí naposledy dosahovalo před více než osmnácti lety, v dubnu roku 2000. Korunové úložky tedy jsou – a budou – úročeny v porovnání s těmi eurovými dosud nejatraktivněji v tomto tisíciletí.

Této situace využívají například zahraniční matky českých bank, jako je Erste Group, KBC nebo UniCredit, které v rámci řízení své likvidity posílají do ČR volnou eurovou likviditu. Ta je po směně do korun ukládána v české bankovní systému, pročež narůstá zejména krátkodobá zahraniční zadluženost ČR. Ta se letos v prvním pololetí ocitla na svém historickém rekordu, navzdory meziročnímu poklesu celkové zahraniční zadluženosti ČR. Krátkodobá zadluženost ČR poprvé v historii přesáhla 2,6 bilionu korun. Vzhledem k očekávanému rozšiřování rozpětí mezi sazbami ČNB a ECB ve zbytku letošního roku a minimálně v prvním pololetí roku příštího lze předpokládat další nárůst zejména krátkodobé zadluženosti ČR.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře