#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Kolik rasismu je v NBA

31. ledna 2008

Michael Jordan je jedním z nejlepších basketbalistů historie. Je i jedním z nejlépe placených sportovců všech dob. V čase své největší slávy, v polovině devadesátých let, bral více než třicet milionů dolarů ročně pouze na hráčském platu – na tolik si jej cenil tým Chicago Bulls. Jordanova cena ale byla reálně ještě vyšší – a stejně tak si reálně zasloužil ještě o něco vyšší plat. Nestalo se. Bohužel pro něj, rozhodčí americké basketbalové ligy (NBA) totiž byli a jsou rasisty.

Nejedná se ale o rasismus vědomý, basketbaloví rozhodčí jsou kápím vyznavačů Ku-Klux-Klanu na míle vzdáleni. Jde patrně o podvědomé „rasové vychýlení“, uvádějí ekonomové Justin Wolfers (Wharton School) a Joseph Price (Cornell University), autoři studie o rasové diskriminaci v NBA. Wolfers s Pricem při výzkumu vyšli z velmi bohatých datových záznamů ligy a statistickou analýzou se dopídili k závěru, že úkon daného basketbalisty je v průměru vyhodnocen jako faul v o čtyři procenta méně případech, je-li sbor (tří) zápasových rozhodčí složen z příslušníků stejné rasy.

To znamená, že byli-li rozhodčími černoši, ať hrál Jordan jakkoliv, zaznamenal o čtyři procenta méně faulů, než kdyby jej potenciálně při tomtéž zápase posuzovali bělošští sudí. A navíc, ladí-li sbor rozhodčích s barvou pleti hráče, dosáhne tento hráč v průměru o 2,5 procenta více bodů, než kdyby byl sbor sudích opačné rasy. Vzhledem k tomu, že čtyři pětiny hráčů NBA jsou černoši a dvě třetiny sudích bílé pleti, v souhrnu je „rasové vychýlení“ (jež je dostatečné, aby ovlivnilo pravděpodobnost výhry/prohry daného týmu) nevýhodné právě pro černochy (a snižovalo i cenu Michaela Jordana).

Uvedené výsledky jsou očištěny o statistickou chybu. Autoři z mnoha charakteristik hráčů specificky zacílili pouze a jen rasu. Zajímavé je, jak poznamenávají, že rozhodčí NBA jsou „rasově vychýleni“ přesto, že jsou „monitorováni a hodnoceni jako žádní jiní zaměstnanci na světě“.

Wolfers s Pricem spekulují, že za vychýlením v neprospěch černochů je podvědomé spojování černé barvy s násilím. Tento fakt se odrazil v jiné studii, kdy badatelé zjistili, že zákroky hráčů v černých trenýrkách jsou častěji označovány za fauly. Optimista se zaraduje: třeba nejde o barvu pleti, ale jen o barvu textilie. Pesimista připomene další studii, dle níž je vzestup počtu policistů jisté rasy statisticky spojen s růstem zástupců jiných ras, kteří putují do vazby.

Týden 21.1.2008, aktualizováno

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře