#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Klausova věštba a tanečky kolem SSSR

7. října 2009

Je až neuvěřitelné, že po celé dvacáté století si ekonomická obec vystačila pouze se dvěma základními, mainstreamovými učebnicemi. V první půli to ještě byla kniha Principles of Economics, již na sklonku 19. století sepsal Alfred Marshall. No, a zhruba v druhé půli století pak knihovny škol a univerzit opanovala Economics (Ekonomie) Paula Samuelsona (rozhovor autora blogu).

Ekonomie, nejúspěšnější ekonomická učebnice všech dob, se od roku 1948 se dočkala osmnácti vydání (nejnovější je z roku 2004), prodalo se jí přes čtyři milióny kopií, vyšla v 41 jazycích.

Václav Klaus, tehdejší ministr financí ČSFR, si v předmluvě k jejímu prvnímu českému knižnímu vydání v roce 1991 zavěštil, že další její vydání již nejspíše budou pocházet z pera Williama Nordhause, a nikoli tehdy téměř osmdesátiletého Samuelsona. Ačkoliv je jako klíčový autor stále uváděn Samuelson (jde rovněž o skvělou marketingovou značku), nová vydání má na svědomí především právě profesor William Nordhaus z Yaleovy univerzity (zatímco řečené české vydání bylo překladem třináctého anglického vydání, dnes je na pultech v tomto jazyce již vydání osmnácté).

Klaus je ale jedním z mála lidí, kteří měli v rukou už „nulté“ české vydání Ekonomie. Překlad z šedesátých let, napsaný Luďkem Urbanem a Ritou Budínovou (později Klímovou; matka exministra informatiky Vladimíra Mlynáře), koloval jako interní publikace v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd, kde Klaus tehdy působil. „Předpokládané knižní vydání zhatil 21. srpen 1968,“ vzpomíná v textu o Šikových reformách [str. 428] pamětník tehdejšího dění, ekonom a novinář Zdislav Šulc. „Učebnice tak na více než dvacet let zůstala pouze v podobě ústavní publikace.“

Českých peripetií kolem Samuelsonovy učebnice ale bylo víc. Když Rita Klímová – po roce 1989 československá velvyslankyně v USA – na prvotním překladu pracovala, žádala Samuelsona, aby nebyl tak příkrý k sovětské ekonomice, že pak bude snazší prosadit české knižní vydání. „Samuelson to odmítl, nechtěl měnit obsah knihy z politických důvodů,“řekl autorovi blogu k této věci Oldřich Kýn, emeritní profesor ekonomie Bostonské univerzity (sousedí přes řeku se Samuelsonovým Massachusetts Institute of Technology), jenž do Ameriky emigroval po roce 1968. Jinak však Samuelson vzpomíná na Klímovou (zemřela v roce 1993) v dobrém: „Mluvila perfektně anglicky, brooklynským přízvukem.“ Během války totiž jako děvče žila s rodiči v New Yorku.

Další peripetie přišla po sametové revoluci. Do Bostonu zavítal Michal Mejstřík, dnes ředitel Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a donedávna člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Myslím, že u nás i přespával,“ vybavuje si Kýn. Mejstřík, jenž učebnici nově překládal, žádal Samuelsona, aby pro změnu vypustil zmínky, jež byly k sovětské ekonomice příliš shovívavé, že to takto bude v porevolučním Československu znít směšně. „Samuelson zase odmítl, zásadně odmítal měnit obsah knihy z politických důvodů,“ říká Kýn. Tentokrát už český překlad knižně vyšel.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře