Robert Shiller, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, měl v lednu 2014 jasno: „Bitcoin je bublina, o tom není pochyb.“ V té době stál jeden bitcoin 17 480 korun. Nyní se jeho cena vyšplhala nad 48 tisíc korun. Za čtyřicet měsíců tak zhodnotil o 275 procent. Během té doby se sice propadl, aby opět povyrostl, ale o bublinu zkrátka nešlo. Shiller se mýlil.
O případ extrémně rozkolísaného aktiva však bezpochyby jde. Bitcoin se sice poprvé v historii prodává za více než dva tisíce dolarů, ovšem souhrnná hodnota bitcoinů se rovněž poprvé v historii propadla pod 50 procent hodnoty všech kryptoměn. Mnozí zasvěcení tak hovoří o krizi bitcoinu. Vždyť od jeho vzniku v roce 2009 tvořil bitcoin dlouho přes 90 procent hodnoty všech těchto měn. O zřetelnou dominanci jej nyní připravují zejména konkurenti ethereum a ripple. Kdo třeba letos 22. března investoval 10 tisíc korun do kryptoměny ripple, ten si mohl 22. května vybrat 457 tisíc korun.
Nepředstavuje ale nástup dalších kryptoměn ohrožení základního zdroje cenového růstu každé z nich, totiž vzácnosti? Bitcoin získal věhlas coby měna, jež nemůže podlehnout inflaci, protože maximální počet jejích jednotek je limitovaný. Když ale budou kryptoměny vzájemně lehce zastupitelné a zrodí se jich další stovky, ne-li tisíce, vznikne značný inflační potenciál. Investorům to ovšem zatím nevadí.
Vyšlo v Hospodářských novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
