Jaké asi centrální banka nastaví úroky – to je obvyklá otázka, s níž se den co den utkává řada ekonomů či analytiků. Co když ale žádná pořádná centrální banka neexistuje? Co když neexistuje ani pořádná měna, k níž by se ony úroky vztahovaly? Jak založit centrální banku? A jak novou měnu? To už jsou dosti neobvyklá tázání a drtivá většina ekonomů má to štěstí – či tu smůlu? -, že na ně nikdy nebude muset hledat odpověď.
John Taylor (už o něm na tomto blogu byla řeč), profesor Stanfordské univerzity, rádce kalifornského guvernéra Arnolda Schwarzeneggera, takovou zkušenost za sebou má. A bere to zjevně jako štěstí. „Objevitel“ takzvaného Taylorova pravidla (viz článek), dle něhož se řídí (či by se měly řídit, jak podotýká) centrální banky po celém světě, totiž v Bushově administrativě náměstkoval na ministerstvu financí. Coby pravá ruka strážce americké kasy měl na starosti mezinárodní záležitosti. Kromě jiného se tedy musel utkat s úkolem vytvořit ve válkou zkoušeném Iráku novou centrální banku a novou měnu.
„Kontury nového monetárního systému jsme dávali dohromady ještě před propuknutím války,“ řekl autorovi blogu v německém Kielu, kde byl hlavním přednášejícím na konferenci o monetární politice. „Vlastně jsme doufali jsme, že ani žádná válka nezačne,“ vzpomíná. Už v předstihu tak Taylorův tým musel získat informace o tehdejším iráckém finančním systému. A hledat způsoby, kterak jej co nevidět reformovat. Zásadní bylo uvedení nové měny. „Tiskla se na sedmi místech po celém světě, muselo to být dost rychle. Jedna tiskárna byla na Maltě, jedna na Srí Lance, jedna v Anglii.“
Nové peníze byly převáženy do Bagdádu na palubách Boeingů 747. „Šlo o 27 letadel 747 plně naložených penězi,“ usmívá se Taylor. Měna pak byla po celém Iráku distribuována na celkem 250 speciálně určených místech. „Iráčané přinášeli staré peníze s podobiznami Saddáma, za něžzískali ty nové.“ Proběhlo to prý docela rychle – operace byla dokončena v lednu 2004 (válka přitom začala v březnu 2003). „Pak jsme mohli začít zakládat opravdovou centrální banku. V Iráku sice centrální banka existovala už předtím, ale sloužila spíše jako přídělovna úvěru pro Saddámovy věrné. My jsme museli vytvořit instituci, která bude provádět opravdovou monetární politiku.“
I práce ekonoma je občas dobrodružná. Má-li štěstí.
Lukáš Kovanda, Kiel, Německo
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
