#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Jak si vybrat manžela/manželku v éře jednolitosti

23. ledna 2008

nedávném textu se autor tohoto blogu zamýšlel nad takzvanou „globalizací 4.0“, která – prostřednictvím vysokorychlostního internetu a dalších technologií – vede a hlavně povede nejen ke splývání politických systémů (jak jinak by mohlo být možné, aby si komunisti kupovali Wall Street – ještě před dvaceti lety by ho nechali s velkou radostí padnout, dnes jej kvůli globalizaci potřebují), ale i ke konvergenci vládního a soukromého sektoru.

Jak ukazuje tento text Cato Institute, pod vlivem trhu dosud nepoznané moci budou splývat, a již splývají, i role mužů a žen v manželství.

Ukazuje to vše na příchod „věku jednolitosti“?

Autoři článku argumentují, že povaha manželství se v posledních letech ve vyspělém světě rapidně mění: rodina již není prostorem pro sdílenou produkci, leč prostorem pro sdílenou spotřebu. Nová manželství,  „hédonická“, vznikají a budou vznikat na bázi lásky a kamarádství, neb tak lze ideálně magnifikovat přínosy konzumu (sledování filmu) a společných projektů (výchova dětí).

Naopak manželství, v nichž jsou zřetelně rozděleny role – typicky muž v práci, žena u plotny (proč je to takto „typicky“, brilantně ukazuje Tim Harford v pasáži z jeho nové knihy The Logic of Life – příčinou je relativní komparativní výhoda) – budou postupně ztrácet na významu. Aby totiž mohla rodina optimálně spotřebovávat, je neefektivní, aby žena zůstávala v domácnosti (řečí ekonomů, náklady příležitosti pro ženu, jež zůstane mimo pracovní trh, v globalizované ekonomice neúnosně vzrostou – zvláště, když ženy začínají v průměru dosahovat vyššího vzdělání než muži).

Autoři při pohledu na empirická data z USA konstatují, že vysoké míry rozvodovosti párů sezdaných v sedmdesátých letech minulého století souvisely právě s obecným trendem přechodu z „produktivních manželství“ (kdy bylo výhodné, aby se protiklady doplňovaly), na „hédonická manželství“ (kdy je optimální, aby „vrána k vráně sedla“).

Již není nutné, aby manžel opravil vůz a manželka vařila od rána do noci – na auto „lze někoho zavolat“ a pizzu do pěti minut přiveze poslíček (mimochodem, takový stav dále posiluje specializaci práce – lze očekávat, že s příchodem „globalizace 4.0“ rozvoj specializace, hlavně ve sféře služeb, neustane, ba právě naopak, což jen dále posílí globalizovaný trh). Důležitější než kdy jindy je, aby spolu partneři uměli komunikovat po práci, bavit se a relaxovat.

Jak známo, demografické ukazatele v České republice následují západní Evropu, a i USA, v mnoha charakteristikách s jistým zpožděním. Současné vysoké míry rozvodovosti u nás lze proto patrně z jisté míry připsat přechodu k „hédonickým manželstvím“, jejž si USA již prožily (vrchol v mírách rozvodovosti tam nastal před nějakými třiceti lety).

Tuto hypotézu by mohl potvrzovat bezprecedentní nárůst rozvodů, jejichž oficiálním důvodem byl „rozdíl povah názorů a zájmů“ (tedy konců manželství, která spíše vznikla na bázi filozofie „protiklady se přitahují“) mezi lety 1960 (10,6 procenta) až 2005 (52,1 procenta), se zřetelným zvýšením tempa rozvodů s tímto odůvodněním po roce 1989 (změna ekonomického systémů – vykročení směrem ke globalizované ekonomice – zavelelo s dvacetiletých zpožděním k přechodu k manželstvím, v nichž „vrána k vráně sedá“ a klíčovým měřítkem je kvalita sdílení spotřeby).  Samozřejmě, zmíněný trend lze z jisté části určitě připsat i jiným faktorům, například změnám v legislativě a nahlížení na ni příslušnými orgány a soudy.

Svět se stává plošším, zarovnanějším, nejen ve sféře politických systémů (centrální plánování vs. tržní ekonomika), typech vlastnictví (veřejné vs. soukromé), ale, zdá se, i ve sféře manželství (choť vs. choť).

Lze to brát i jako doporučení, jak vybírat partnera pro společnou cestu životem v globalizované ekonomice: protiklady se (už) NEpřitahují!

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře