#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Hušák efekt

7. května 2012

Pop-ekonomie

Kolikáté manželství by měl ideálně „zakusovat“ šéf velké společnosti, ptá se magazín The Economist. Táže se samozřejmě z perspektivy akcionářů společnosti, nikoli bossovy první manželky. Ideální je, když má zrovna druhé manželství, odpovídá Jon Moulton z investiční firmy Better Capital. Možná je tomu tak proto, že šéf, jenž musí platit i alimenty, bude v práci jaksi pilnější. Ale třetí manželství, to už je prý moc. Časté rozvody jsou znakem nestabilního charakteru, kterážto vlastnost vzbuzuje důvěru jen v málokterém investorovi.
Zatímco Moulton, zdá se, hovoří z vlastní zkušenosti, jiní užívají sofistikovanějších metod, jak si udělat obrázek o firmě, vycházejíce z chování či životních osudů jejího šéfa. Podle rodinného stavu bosse lze totiž dost dobře odhadnout i jeho manažerský styl, jak zjistili Nikolai Roussanov a Pavel Savor z Whartonu. Nesezdaní nejvyšší šéfové investují v průměru o 69 procent více než ti ženatí. Avšak jimi dosažené výnosy jsou o to kolísavější. Celý tento efekt, což nepřekvapí, je nejsilnější mezi mladými šéfy velkých firem.
Hodně lze zjistit také z údajů o dovolených. David Yermack ze Stern Business School analyzoval 230 dovolených nejvyšších šéfů z let 2007 až 2010, přičemž shledal, že firmy zveřejňují dobré zprávy o svém hospodaření buďto krátce předtím, než šéf odjede, nebo naopak těsně po jeho návratu. Jen málo zásadních kladných oznámení je troubeno do světa v době šéfovy nepřítomnosti. To by mohlo vysvětlovat statisticky pozorovanou nižší kolísavost cen akcií dané firmy právě v době, kdy je její šéf na „dovče“. A ještě něco. Čím větší vlastnický podíl ve firmě ten který šéf má, tím kratší dovolenou si bere.
Jiná z Yermackových studií se bere na paškál využívání firemního letounu. To lze totiž zčásti vysvětlit šéfovým členstvím v některém ze vzdálených golfových klubů. A tady by měli investoři zpozornět. Jak poznamenává The Economist, když se americká Komise pro cenné papíry začala roku 2006 firem tázat, zda jsou jejich letky užívány i k soukromým výletům, ceny akcií 361 firem, jež káply božskou a k takové praxi se doznaly, razantně zlevnily. Akcionáři holt nahlížejí přílišnou rozmařilost managementů jako znak neefektivní správy firmy.
Možná platí i „Hušák efekt“, tedy že čím rozmařilejší šéf, tím pravděpodobnější krach firmy je.

Vyšlo v Týdnu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře