#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Hernando de Soto Polar – ekonom, který přežil tři atentáty

2. února 2015

Peruánský ekonom Hernando de Soto Polar se profesně zabývá  zejména překážkami fungování kapitalismu v rozvojových zemích a jejich odstraňováním. Kvůli svým iniciativám v Institutu pro svobodu a demokracii se stal již třikrát terčem atentátů, o které se pokusily teroristické organizace typu Světlá stezka.

Poslechněte si, co Lukáš Kovanda říká o Hernandu de Sotovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton o de Sotovi řekl, že jej považuje za největšího žijícího světového ekonoma. Za svoje díla, která se zabývají překážkami fungování kapitalismu v rozvojových zemích a jejich odstraňováním, byl de Soto navržen na Nobelovu cenu za ekonomii.

De Soto jako dítě odešel se svým otcem do exilu v Evropě. Tam žil a studoval až do svých 38 let. Na sklonku 70. let minulého století se vrátil do Peru, kde si všiml velkých ekonomických odlišností mezi svou rodnou zemí a Evropou. Právě kvůli tomu založil svůj think tank – Institut pro svobodu a demokracii, skrze nějž se snaží řešit problémy v rozvojovém světě.

O Hernandu de Sotovi a vlivu jeho myšlenek na dění v rozvojových zemích mluvil ve Studiu Zet Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a pedagog Vysoké školy ekonomické v Praze.

Pane Kovando, není příliš obvyklé, aby se terčem atentátu, byť nezdařeného, stávali ekonomové. Čím si Hernando de Soto získal nepřátele?

Je to skutečně neobvyklé. De Soto byl v letech 1988 – 1995 prostřednictvím think tanku Institut pro svobodu a demokracii velmi aktivní v uvádění nové liberální legislativy, iniciativ a reformních návrhů. Řadu těchto návrhů přejala peruánská vláda do praxe. Návrhy byly často v rozporu s tím, co bylo přáním maoistické teroristické organizace Světlá stezka. Té se příliš nezamlouvaly jednotlivé liberální kroky vlády, které se tehdy odehrávaly i díky lobbingu de Sotova instututu.

O jaké legislativní iniciativy šlo? Jaké zákony de Soto pomáhal navrhovat?

Klíčovým problémem v Peru bylo to, že zde nebyla jasně definována vlastnická práva. Například drobní zemědělci a plantážníci sice disponovali zemědělským pozemkem, ale nebyla k němu vydána žádná listina, která by dokládala, že jsou skutečnými vlastníky. Celá ekonomika tedy fungovala v takovém neformálním módu. Proto byli tito drobní zemědělci a podnikatelé v podstatě vydáni napospas organizacím typu Světlé stezky, které si z nich udělaly v řadě případů své otroky.

Odvysíláno na rádiu Zet.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře