Evropa energetickou krizi zatím zvládá. To však neznamená, že zejména některé její země – včetně Česka – nečeká v příštím roce ekonomický otřes. Oba závěry lze vyvodit z dnešního dění na mezinárodních trzích.
Nejprve ruský plynárenský gigant pohrozil, že od příštího týdne může snížit své dodávky plynu do EU uskutečňované tranzitním plynovodem přes Ukrajinu. Gazpromu totiž vadí, že – jak uvádí – Ukrajina zadržuje na svém území ruský plyn určený pro Moldavsko. Pokud bude Kyjev v této údajné praxi pokračovat, Moskva objem plynu zasílaného přes Ukrajinu do EU sníží. Touto cestou dochází v EU k zásobování ruským plynem především Slovenska, Rakouska a Itálie. Jedná se o poslední cestu, kterou ještě ruský plyn teče do západních zemí EU.
Pokud by přestal ruský plyn přes Ukrajinu do EU téci zcela, což nyní nelze vyloučit, bude už brzy, zřejmě ještě letos, poslední zemí, která v EU odebírá ruský plyn, Maďarsko. Do Maďarska plyn z Ruska proudí černomořským potrubím Turk Stream a následně přes Balkán.
Plyn v EU zůstal i po dnešní pohrůžce Gazpromu o zhruba 65 procent levnější v porovnání s cenovým maximem z konce letošního srpna. Dnes ceny rostou jen o 1,3 procenta. Cena plynu v EU se dnes pohybuje v blízkosti její průměrné ceny za celé období od poloviny října, která odpovídá přibližně 115 eur za megawatthodinu. Přitom ještě v září průměrná cena plynu v EU přesahovala 200 eur za megawatthodinu.
Skutečnost, že ceny plynu v EU se nijak výrazně nezvýšily ani po uvedené pohrůžce Gazpromu, značí, že EU je – a zatím to vypadá, že i bude – plynem poměrně obstojně zásobena. Jednak díky vrchovatě naplněným zásobníkům, jednak díky zajištění alternativních dodávek ze zemí typu Norska, Alžírska, Kataru, USA a dalších. Zásobníky v EU jsou napříč EU naplněny pro tuto část roku citelně více, než by odpovídalo průměru uplynulých let.
Jinými slovy, EU zatím energetickou krizi zvládá. Hrozba Gazpromu tak už nevyvolává otřes na trhu s plynem, jaký by způsobila ještě před třemi měsíci.
To však neznamená, že „otřást“ se nemůže třeba i česká ekonomika. Světově významná ratingová agentura Standard & Poor’s dnes varovala centrální banky regionu střední a východní Evropy, včetně České národní banky, že už na přelomu roku budou čelit extrémně obtížné situaci. Je tak prý poměrně pravděpodobné, že i třeba ČNB udělá zásadní chybu. Inflace totiž bude klesat jen velmi pozvolna, zatímco citelně ochabne celkový ekonomický výkon ČR. Po celý příští rok může podle agentury zůstat inflace dvouciferná.
Drahé energie jsou přitom klíčovým důvodem nejen rapidní inflace, leč i toho, proč se běžný účet platební bilance ČR nyní dostává do svého nejhlubšího schodku v historii. To znamená, že se česká ekonomika ocitá ve výrazné nerovnováze vůči zahraničí. Důsledkem může být podle včerejšího varování Nomury, největší japonské investiční banky, česká měnová krize, a tedy prudké a nečekané znehodnocení české koruny. To by ještě vyhrotilo inflaci a dále by tak oslabilo kupní sílu tuzemského obyvatelstva. Rozsáhlé reálné chudnutí Čechů tak může pokračovat i v příštím roce.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
