Snížení plánovaného schodku ze stávajících necelých 377 miliard korun na méně než 300 miliard korun, které navrhuje pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala, je stále spíše jen symbolickým gestem. Zůstává tak otázkou, zda kvůli němu riskovat rozpočtové provizorium. Během provizoria by totiž v příštím roce vláda hospodařila každý měsíc s dvanáctinou celkových výdajů schválených pro letošní rok, což odpovídá 157 miliardám korun.
Provizorium by vycházelo z výdajů původně rozpočtovaných na letošek. Výdaje letos měly dosáhnout maximálně 1,89 miliardy korun, a to při deficitu až 500 miliard korun. Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu pro příští rok nyní počítá se schodkem čítajícím zmíněných necelých 377 miliard korun a s výdaji 1,92 miliardy korun. Pod dobu provizoria by se tak mohla uplatňovat dvanáctina částky 1,89 miliardy korun, což je od částky 1,92 miliardy z hlediska praxe veřejných rozpočtů prakticky takřka nerozlišitelná suma.
Při provizoriu se ovšem omezuje možnost vypisovat nové dotační tituly. Také v provizoriu nelze zvyšovat platy státních zaměstnanců. Babišova vláda přitom koncem září rozhodla o navýšení platů ve státní správě plošně o 1400 korun. Tyto peníze mají dostat třeba hasiči, policisté, zdravotníci, vojáci nebo pracovníci v sociálních službách.
Paradoxně by tak v některých ohledech mohla být nová vláda – pokud tou dobu již bude u moci – při provizoriu výdajově ještě rozmáchlejší, než pokud by pokračovala dle již nyní schváleného rozpočtu pro příští rok. Ušetřila by totiž při prakticky stejném výdajovém rámci právě třeba na platech státních zaměstnanců, takže takto ušetřené peníze by teoreticky mohla uplatnit na navýšení výdajů v jiných oblastech.
Zejména ale snížení plánovaného schodku na příští rok z původních 390 na 376,6 miliardy korun a nyní tedy možná až pod 300 miliard jakkoli zásadněji nezlepšuje vyhlídky českých veřejných na dosažení udržitelné dráhy svého dalšího vývoje. Aby bylo možné hovořit o započetí ozdravování veřejných financí, musel by schodek na příští rok činit nejvýše 200 miliard korun.
Stěžejním problémem českých veřejných financí i nadále zůstává neexistence věrohodné, důsledně propracované třeba desetileté strategie jejich postupného ozdravování. S ní končící vláda bohužel nepřišla. Ve svých předvolebních programech ji ovšem neměla dostatečně rozpracovánu žádná z politických stran či uskupení, které nyní bude tvořit pravděpodobnou vládní koalici.
Snížení plánovaného schodku na příští rok z 390 na 376,6 miliardy korun představuje pouze kosmetickou změnu. Rozhodně jakkoli zásadněji nezlepšuje vyhlídky... více
Česku hrozí v roce 2021 rozpočtové provizorium. Stávající návrh státního rozpočtu pro příští rok totiž stále nemá ve Sněmovně zajištěný dostatečný... více
Tempo prohlubování schodku státního rozpočtu bylo dle dnešních údajů ministerstva financí v srpnu vyšší než v červnu a červenci. stále však... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
