#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Eurostat: Česko doplácí na slabé zastoupení vědy a výzkumu a obecněji pozic s vyšší přidanou hodnotu, zato v průmyslu společně s Irskem dominuje celé EU

1. listopadu 2019

Česká republika byla loni druhou nejprůmyslovější ekonomikou Evropské unie. Vyplývá to z nových údajů Eurostatu, které zachycují podíl jednotlivých odvětví ekonomiky na její hrubé přidané hodnotě. V ČR se loni průmyslová výroba podílela na přidané hodnotě z 30,5 procenta. Průměr EU přitom činil 19,1 procenta. Průmyslovější zemí než ČR je z pohledu statistiků v celé EU už jedině Irsko. V Irsku průmyslová výroba loni představovala 36,5 procenta hrubé přidané hodnoty.

Irský výsledek je však třeba brát s určitou rezervou. Do roku 2014 byla nejprůmyslovější zemí EU Česká republika, v roce 2015 ji však překonalo právě Irsko, když podíl průmyslu na jeho přidané hodnotě z roku na rok mohutně vzrostl z 24,5 na 39 procent. Takový nárůst je vskutku nevídaný a ojedinělý a Eurostat jej vysvětluje zintenzivňující globalizací a přesuny závodů nadnárodních korporací jak v rámci Evropy, tak celosvětově. Mezi lety 2014 a 2015 také nevídaně stoupl irský hrubý domácí produkt. Do určité míry se tak jedná o jistou statistickou anomálii a z hlediska tradiční průmyslové produkce zůstává premiantem v jejím podílu na přidané hodnotě stále Česko.

Vysoký podíl průmyslové výroby na hrubé přidané hodnotě je ale v Česku vykoupen velmi nízkým podílem aktivit s vysokou přidanou hodnotou, které vyžadují vysokou úroveň kvalifikace. A to zejména v oblasti vědy a výzkumu, ale také v oblasti práva, účetních a finančních služeb, managementu, architektury, inženýrství či v oblasti dalších technických, případně analytických oborů. V souhrnu se celý tento segment loni podílel na přidané hodnotě české ekonomiky pouze 6,9 procenta. V celé EU už nižší podíl u dané položky zaznamenaly pouze Bulharsko a Řecko. Průměr za EU jako celek přitom činil 11,5 procenta.

Nová data Eurostatu tak dokládají, že Česko je stále až příliš závislé na průmyslové výrobě. Zato podíl aktivit s vysokou přidanou hodnotou je poměrně nízký, vlastně jeden z nejnižších v EU. Z toho plynou další, spíše stinné stránky tuzemské ekonomiky. Například ta, že Češi vykazují poměrně vysoký počet odpracovaných hodin ročně, který je například citelně vyšší než počet hodin odpracovaných Němci. Přitom mzdová úroveň v Česku za tou německou stále propastně zaostává. Klíčovým důvodem je právě nižší zastoupení aktivit s vyšší přidanou hodnotou na tvorbě přidané hodnoty celé české ekonomiky. Už z laického pohledu je zřejmé, že jestliže se během pracovní doby přidá poměrně nízká nově vytvořená hodnota, musí být pracovní doba za celý rok o to delší, aby se vzniklá ztráta alespoň částečně kompenzovala.

Data Eurostatu tak potvrzují, že relativně nízké české mzdy jsou spíše než rozmarem vlastníků podniků a zaměstnavatelů odrazem struktury celé české ekonomiky.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře