#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Elektřina v ČR stále zdražuje kolem deseti procent, koronavirus ji nezlevnil tak jako třeba pohonné hmoty

17. července 2020
Navíc k mnohaletému maximu zdražují emisní povolenky EU, což výrobu elektřiny zdraží

Koronavirová krize zatím nevede k tak citelnému zlevňování, jak se čekalo. Patrné je to z dnešních čísel ČSÚ k výrobním cenám v měsíci červnu. Dopad krize je sice patrný například v oblasti cen zemědělských a průmyslových výrobců, ale to je vše.

Ceny stavebních prací rostly letos v červnu meziročně tempem zcela odpovídajícím průměru loňského roku a ceny ve službách jen nepatrně pomaleji. V oblasti služeb díky poklesu cen ropy na světových trzích dochází ke zlevnění pohonných hmot, a tedy ke zvolnění růstu cen dopravních služeb. Nižší meziroční růstovou dynamiku v porovnání s loňským průměrem vykazovaly v červnu také služby v oblasti pronájmu a reklamy. Projevuje se ochlazení nemovitostního trhu, kdy lidé vyčkávají na nižší ceny realit v důsledku koronavirové krize. V oblasti reklamy je pak útlum dán úsporným škrtáním firem na marketingových výdajích.

Naopak k citelnému zdražování dochází ve službách v oblasti skladování. Z důvodu zavření řady obchodů v důsledku boje s šířením koronavirové nákazy se logicky zpomalil odliv naskladněného zboží. Navíc koronavirová krize značí boom online nakupování, a tedy růstu související poptávky pod uskladnění takto prodávaného zboží.

Jedním z klíčových důvodů, proč ceny v oblasti výroby nejdou níže výrazněji, je stále citelně zdražující elektřina. Ta už od druhé poloviny loňského roku vykazuje soustavně tempo meziročního zdražování zhruba v pásmu od 9,5 do 11,5 procenta, a ani letošní červen nebyl výjimkou. Pokud by růst cen elektřiny zvloňoval, bude pokles výrobních cen v ČR plošnější a výraznější.

K výraznějšímu propadu cen výrobců nedochází také proto, že vláda v uplynulých měsících koronavirové krize podporovala ekonomiku řadou opatření, jako je kurzarbeit, ošetřovné, moratorium na splátky úvěrů a další. Díky tomu se v ekonomice – byť za cenu enormního zadlužení a rekordního schodku – udržuje zaměstnanost a poptávka, což drží výše právě i výrobní ceny, resp. to tlumí jejich propad.

Co se týče konkrétně elektřiny, nelze čekat žádné výrazné zlevnění ani v budoucnosti.  Ceny emisních povolenek v Evropské unii se v tomto týdnu vyšplhaly na maximum za čtrnáct let, až na úroveň mírně nad 30 eury za tunu. Zdražování povolenek obecně znamená pro evropské elektrárny či továrny dodatečné náklady při spalování fosilních paliv, což má vliv mimo jiné i na ceny elektřiny.

Evropská komise navíc výhledově plánuje rozšíření systému emisních povolenek v oblastech letecké a lodní a námořní dopravy. Odhaduje, že by takový krok přinesl do rozpočtu EU zhruba deset miliard eur ročně. Tyto prostředky by Evropské komisi pomohly pokrýt finanční potřebu spojenou se vznikajícím fondem obnovy, o jehož ustavení se bude intenzivně jednat na dnes začínajícím summitu EU v Bruselu.

Granty (tedy nevratně poskytnuté peníze) a půjčky fondu, v celkové výši až 750 miliard eur, mají být financovány vydáváním dluhopisů. Splátky úroků a jistiny těchto dluhopisů by až minimálně do roku 2058 byly hrazeny z rozpočtů EU, na které se skládají jednotlivé členské státy, a také právě z vlastních zdrojů Evropské komise.

Mezi tyto vlastní zdroje má tedy patřit i výnos z rozšířeného systému emisních povolenek. Dodatečné zatížení letecké a námořní dopravy povolenkami může vést ke zdražení letenek či zboží z dovozu, které je přepravováno námořní cestou. Růst cen povolenek by tak byl indikátorem nejen možného zdražování elektřiny jako doposud, ale také právě letenek nebo dováženého zboží typu exotického ovoce, oblečení nebo třeba elektroniky.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře