#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Ekonomii nenávidím z hloubi své duše, pravil Alfred Nobel

15. října 2009

„Nobelova cena za ekonomii? Definitivní rozhodnutí, kdo ji získá, vždy padne až ráno v den oznámení nového laureáta. Takže ani já to jméno s jistotou neznám,“ řekl autorovi blogu v týdnu před vyhlášením cen Tore Ellingsen, profesor Stockholmské ekonomické univerzity, jeden z šesti vyvolených badatelů, kteří sedí ve výboru pro udílení ceny. „Ale samozřejmě znám návrh výboru a myslím, že to velmi pravděpodobně bude vítěz,“ usmívá se s poukazem na to, že stupeň utajení je extrémně vysoký a že tedy nemůže ani sdělit, zda to, například, bude i protentokrát Američan. Dnes už svět ví, že ano: laureáty jsou Oliver Williamson (viz dobré shrnutí jeho díla i ve vztahu k rakouské škole ekonomie), student Ronalda Coaseho, a Elinor Ostromová (text o ní), první žena, jež cenu získala. Oba jsou Američané.

Alfred Nobel, to jméno ve Stockholmu stále rezonuje. Nejenže v knihkupectvích lze snadno natrefit na knihy, jež ho mají přímo v titulu; hned v srdci historického jádra, ve čtvrti Gamla Stan na zřejmě nejkrásnějším náměstíčku v metropoli, stojí Nobelovo muzeum. Představeni tam jsou veškeří laureáti: vedle Sartra, Seiferta či Einsteina i Samuelson (rozhovor), Friedman nebo Stiglitz (rozhovor) – nositelé ceny za ekonomii. Hospodářská věda však v tomto ohledu nesdílí historicky stejné postavení s literaturou, fyzikou a dalšími sférami lidského konání, za něž se „Nobelovka“ uděluje. Z několika důvodů.

Zaprvé, nic jako Nobelova cena za ekonomii oficiálně neexistuje; správný název zní Cena Švédské národní banky ekonomickým vědám na památku Alfreda Nobela. Zadruhé, zatímco Nobelovy ceny se udílejí od roku 1901 – přál si to v závěti sám vynálezce dynamitu -, ekonomové se dočkali až roku 1969. Zatřetí, Nobel neměl ekonomii příliš v lásce, snad ji prý i „nenáviděl z hloubi duše“, a tak ho při sepisování vůle právě tato disciplína nejspíše ani nenapadla.

„To, že cena za ekonomii v očích širší veřejnosti splývá s autentickými Nobelovými cenami, je z hlediska hospodářské vědy bezesporu skvělá marketingová a mediální okolnost,“ shodla se s autorem sloupku při nedávném rozhovoru Deirdre McCloskeyová z Chicagské univerzity, přední světová historička a teoretička ekonomie.

PS: Nobelisté o krizi.

Lukáš Kovanda, Stockholm

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře