#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Ekonomická moc krajů v posledních letech citelně roste

4. října 2020
Příjmy i výdaje krajských rozpočtů stoupají znatelně rychleji, než je tomu v případě státního rozpočtu.

Objem veřejných prostředků přerozdělovaných na úrovni krajů v posledních letech citelně narůstá, a to rychlejším tempem než objem prostředků přerozdělovaných v rámci státního rozpočtu.

Státní rozpočet však pro kraje představuje stále stěžejní zdroj financování. Krajská zastupitelstva, která vzejdou z voleb tohoto víkendu, tak budou disponovat bezpříkladným objemem prostředků k přerozdělení, zároveň však sepětí jednotlivých krajských rozpočtů s rozpočtem státním zůstane výrazné. Z čehož plyne potenciál pro střety krajů s ústřední vládou i v příštích letech, která poznamená zvýšená zátěž veřejných financí, související s nutností řešit ekonomické a sociální dopady koronavirové krize.

Celkové příjmy krajů činily v roce 2016 celkem 168,3 miliardy korun. V roce 2019 to přitom bylo už 238,5 miliardy korun. To představuje nárůst o 41,7 procenta. Pro srovnání příjmy státního rozpočtu vzrostly v letech 2016 až 2019 z 1281,6 miliardy na 1523,2 miliardy korun, tedy jen o 18,9 procenta.

Přitom transfery ze státního rozpočtu a státních fondů představovaly v roce 2016 104,7 miliardy korun zmíněné částky celkových výdajů, tedy 62,2 procenta. Daňové příjmy dosahovaly 58,7 miliardy korun, tedy 34,9 procenta. V roce 2019 vykazovaly kraje příjmy z transferů ve výši už 154,2 miliardy korun, tedy 64,7 procenta, zatímco daňové příjmy odpovídaly 75 miliardám korun, tedy 31,4 procenta.

Patrný je citelný nárůst také výdajové stránky krajských rozpočtů. Zatímco v roce 2016 činily celkové výdaje krajů 155,6 miliardy korun, v roce 2019 už to bylo 232,7 miliardy. To je nárůst o 49,6 procenta. Za stejnou dobu přitom výdaje státního rozpočtu stouply z 1219,8 miliardy na 1551,7 miliardy čili o 27,2 procenta.

Kraje v uplynulých letech i v letošním prvním pololetí hospodařily v souhrnu přebytkově. V příštím roce se však jejich hospodaření může „přetočit“ do schodku, hlavně pokud dojde ke zrušení superhrubé mzdy. To by představovalo závažný výpadek příjmu nejen na úrovni státního rozpočtu, ale kvůli nastavenému mechanismu rozpočtového určení daní i těch krajských.

Některé kraje se také potýkají s populačním nárůstem, který není dostatečně kompenzován adekvátně přehodnoceným přerozdělováním prostředků. To se týká například financování dopravní infrastruktury zejména ve Středočeském nebo Jihomoravském kraji.  Financování krajů si tak žádá hlubší reformu, která by lépe odrážela nynější stav spíše než stav z doby jejich zřízení na přelomu tisíciletí.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře