#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Dva se perou, třetí pláče. Je to Česko

10. května 2019

Největším rivalem současné Babišovy vláda není opozice, ale prezident. Americký. Donald Trump. Opět se to ukazuje právě v těchto dnech.

O víkendu Trump nečekaně vyhrotil obchodní válku s Čínou. Vážně hrozí, že v pátek po půlnoci amerického času rapidně navýší cla na čínský dovoz v ročním objem 200 miliard dolarů. Burzy po celém světě se ocitají pod výprodejním tlakem, investoři se bojí hlubokého propadu.

Evropa se musí strachovat dvojnásob. Trump totiž zřejmě už  v nejbližší době rozhodne, zda a případně jaká cla uvalí nově také na evropské zboží.

Jak známo, dráždí jej zejména německá auta. Loni ministerstvu obchodu zadal vypracování zprávy, která hodnotí, do jaké míry právě i německá auta představují pro Spojené státy bezpečnostní hrozbu.

Vztahy Spojených států a Německa jsou na bodu mrazu. Začátkem roku se kancléřka Angela Merkelová na mnichovské bezpečnostní konferenci důrazně ohradila proti tomu, že by německá auta mohla být bezpečnostní hrozbou. Ostatně, jak poukázala, část své výroby uskutečňují německé automobilky přímo právě na území Spojených států.

Praha a Berlín jako rukojmí

Tento týden americký ministr zahraničí Mike Pompeo zase nečekaně zrušil svoji návštěvu Německa a právě Merkelové.

Zmíněnou zprávu, která vyhodnocuje míru rizikovosti německých aut pro americkou bezpečnost, má Trump na stole od poloviny letošního února. Má přitom 90 dní na to, aby se na jejím základě rozhodl. Tato lhůta vyprchá 19. května. Pokud tedy Trump zavede nová cla na evropská auta, učiní tak nejspíše již velmi brzy.

Česká republika do Spojených států vyváží naprosté minimum hotových vozů. Součástky a autodíly ale dodává do Německa, které je na americkém trhu notně závislé. Takže ve výsledku Česko stejně patří v Evropské unii mezi pětici zemí, jejichž ekonomika zavedením Trumpových cel nejvíce utrpí. Vedle Česka a Německa k tomuto kvintetu vysoce zranitelných náleží ještě Slovensko, Maďarsko a Rakousko.

Pokud by Trump opravdu zahájil obchodní válku i na „druhé frontě“, té evropské, bude česká ekonomika trpět též dvojnásob. Důvodem je enormně silné zapojení České republiky do světového obchodu. Na dobré kondici světového obchodu jsou země jako Česko nebo Německo závislejší než Čína a Spojené státy, protože výkon jejich ekonomiky se v relativně větší míře opírá o zahraniční obchod.

V tom je značná nespravedlnost americko-čínské obchodní války. Nejtíživěji postihuje ty země, jež nejsou jejími přímými aktéry. Současně to vysvětluje, proč může být přece jenom poněkud oslabena motivace Washingtonu a Pekingu dosáhnout v obchodní válce rychlého smíru. Bota je netlačí tolik jako Německo či Česko.

Praha i Berlín jsou tak svým způsobem rukojmím v konfliktu, který nevyvolaly. Každé další závažnější vyhrocení tohoto konfliktu ubírá Česku i Německu nějakou tu desetinku procentního bodu ekonomického růstu. Dost možná, že české ministerstvo financí v dubnu nesnižovalo svůj odhad letošního růstu naposled.

Odvysíláno na Českém rozhlase Plus.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře