#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Dva milníky a spousta otazníků

25. září 2018

Dnešní zasedání České národní banky představuje milník. Vlastně dva milníky. Tedy pokud dojde ke zvýšení základní úrokové sazby, což se všeobecně předpokládá. Dokonce nelze zcela vyloučit ani zvýšení o půl procentního bodu místo běžné čtvrtky.

Milník číslo jedna: půjde o třetí zvýšení dvoutýdenní repo sazby v řadě. Něco takového se naposledy přihodilo na jaře roku 1996. Od té doby se v ulici Na Příkopech do utahování měnových šroubů s takovou vehemencí nepustili. Centrální banku vede k nebývale svižnému postupu snaha zchladit přehřívající se tuzemský trh práce a částečně i trh nemovitostní. Navíc bankéřům vadí stále poměrně slabá koruna, která může být nežádoucím proinflačním činitelem. Česká národní banka také musí tlumit možný budoucí dopad dalšího mzdového a platového nárůstu a také zdražování energií. Od příštího roku dojde k dalšímu citelnému růstu platů ve veřejné sféře. Přidávat pochopitelně bude i sféra soukromá. Celkový mzdový růst v roce 2019 pravděpodobně přesáhne šestiprocentní úroveň. To je stále úroveň, která může urychlovat obecnou spotřebitelskou inflaci. Na přelomu roku navíc domácnostem citelně zdraží energie. Vzhledem k tomu, že ČNB se snaží stabilizovat cenovou úroveň v předstihu až 18 měsíců, popsaný očekávaný vývoj pochopitelně bere na zřetel už nyní. Do konce letošního roku proto nelze vyloučit ještě jedno zvýšení sazeb.

Milník číslo dvě: pokud dnes ČNB sazby opravdu zvýší, vrátíme se tak trochu do roku 2001. Při zvýšení sazeb totiž rozpětí mezi základní sazbou ČNB a základní sazbou Evropské centrální banky stoupne minimálně na 1,5 procentního bodu. Vyšší toto rozpětí bylo naposledy právě před 17 lety. V tom se skrývá jisté riziko. Představme si třeba, že republikáni dostanou výprask v listopadových volbách do amerického Kongresu. Podle jednoho z aktuálních průzkumů se náskok demokratů před republikány zvýšil na dosud nejvýraznější úroveň. Americká veřejnost si zkrátka v rostoucí míře přeje, aby Kongres ovládli demokraté a republikáni o svou nynější nadvládu přišli. Pokud k tomu dojde, demokraté se v čase, jenž prezidentu Trumpovi zbývá do konce mandátu, mohou snažit zmírnit dopady jeho obchodního válčení, případně se pokusit o jeho odvolání. Americká centrální banka by na politický chaos mohla reagovat slabším odhodláním dál zvyšovat sazby. Dolar by oslabil a měny rozvíjejících se trhů i česká koruna by se dostaly zpod tlaku, který nyní tlumí jejich zhodnocování. Z důvodu znatelného rozpětí mezi korunou a eurem by pak česká měna posílila natolik, že by to společně s neudržitelným růstem mzdových nákladů přidělalo našim exportérům pořádné vrásky. Odtud je již krůček k útlumu celé české ekonomiky, a to dokonce i bez další eskalace světové obchodní války. Milníky jsou dnes na pořadu dva, otazníků o něco více.

Vyšlo v E15. 

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře