Nástup covidové pandemie v ČR v březnu 2020 sice znamenal pohromu pro ekonomiku, zato však vzpruhu pro počínání dětí. Hospodářství se v roce 2020 propadlo nejvýrazněji v historii ČR, o 5,5 procenta, a to kvůli celosvětovému hospodářskému útlumu, zastavování výroby, zavírání obchodů i dalších provozů včetně kulturních, a řadě dalších pandemických restrikcí. Lidé se i sami spontánně zdržovali společenského kontaktu. O to více se však zjevně „činili“ v soukromí. Potvrzují to i dnes zveřejněná data ČSÚ.
Během prvního letošního pololetí se v ČR živě narodilo 50 tisíc dětí. To je ovšem meziročně o deset procent méně. Nárůst počtu narozených v roce 2021 tak byl podle všeho jen dočasný. Jednalo se právě o děti počaté během zhruba prvního půlroku pandemie.
Ještě výraznější než pokles narozených je ovšem letos pokles počtu zemřelých. Těch je letos v prvním pololetí meziročně o 17 tisíc méně než loni, což značí propad o 22 procent. Důvod je zřejmý: loni v prvním pololetí si svoji krutou daň stále ještě vybírala právě covidová pandemie. Počet zemřelých však i letos zůstal vyšší, o čtyři procenta, než by odpovídalo průměru let 2015 až 2019. To je však projev stárnuté populaci, nikoli již pandemie.
V Česku letos v polovině roku žilo meziročně o 25 tisíc lidí více, a to 10,526 milionu. V prvním pololetí jich v čistém vyjádření přibylo devět tisíc. Zemřelých bylo sice letos od ledna do června více než živě narozených, avšak toto „vymírání“ více než kompenzovala imigrace. Počet přistěhovalých totiž převýšil počet vystěhovalých o 18,7 tisíce osob.
V Česku letos během prvního čtvrtletí zemřelo o takřka třetinu méně lidí než ve stejném období loňska. I přes ústup covidové... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
