#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Co přinese zrušení karenční doby?

31. října 2018

Pravděpodobné zrušení karenční doby znamená, že zaměstnancům budou opět – tak jako před rokem 2008 – propláceny i první tři dny nemoci. To povede k nárůstu fiktivní nemocnosti, kdy zaměstnanci budou poukaz na svoji nemoc využívat jako snadnou omluvu ze zaměstnání.

Firmám přitom už nyní podle dat úřadů práce chybějí až statisíce lidí. Zrušení karenční doby a předpokládaný nárůst fiktivní nemocnosti na úroveň roku 2007 značí v souhrnu výpadek dalších desetitisíců lidí z celkové pracovní síly.

Pozitivním efektem zrušení karenční doby je to, že zaměstnanci budou v menší míře svá onemocnění, například různé virózy, takzvaně přecházet. Tím by se měla snížit míra šíření infekčních onemocnění v pracovních kolektivech. To se může projevit i v lepších hospodářských výsledcích daného zaměstnavatele.

Ovšem tento „nepřímý“ efekt není s to kompenzovat negativní „přímý“ efekt spjatý s růstem nákladů zaměstnavatele vzniklých zrušením karenční doby. Připomeňme, že karenční dobu uplatňuje více než polovina zemí Evropské unie. Náklady zaměstnavatelů na pracovní sílu přitom už nyní patří v ČR k nejvyšším v rámci EU a jejich další růst pochopitelně sníží celkovou konkurenceschopnost tuzemských firem a podniků.

Nabízená kompenzace zaměstnavatelům v podobě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu finanční ani personální dopady na firmy nevyváží. Zrušením karenční doby vzrostou mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost výrazně více, o tři až čtyři procenta.

Zrušení karenční doby v souhrnu zvýhodňuje postavení zaměstnanců před podnikateli a OSVČ, protože sebezaměstnané osoby, jichž se karenční doba pochopitelně netýká, a zaměstnavatelé jsou na něm biti, zatímco zaměstnanci si relativně polepší.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře