#Lukáš Kovanda, Ph. D.

ČNB příští týden zvýší sazby. Korunu tak vůči euru zdraží na nejvyšší úroveň od roku 2001

21. září 2018

Česká národní banka na svém měnověpolitickém zasedání ve středu příští týden zvýší svoji základní úrokovou sazbu. Půjde o třetí zvýšení dvoutýdenní repo sazby v řadě. Něco takového – tedy tři zvýšení úrokové sazby při třech po sobě následujících měnověpolitických zasedáních – se naposledy přihodilo na jaře roku 1996.

Českou národní banku k nebývale svižnému postupu v utahování měnových šroubů vede snaha zchladit přehřívající se tuzemský trh práce a částečně také trh nemovitostní. Navíc centrální banku k razantnějšímu zpřísňování měnové politiky podněcuje stále poměrně slabá koruna. Relativní slabost české měny je potenciálně nežádoucím proinflačním činitelem, jejž centrální banka zamýšlí utlumit, aby tak inflaci udržela v blízkosti dvouprocentního cíle.

Česká národní banka také musí tlumit potenciální budoucí dopad dalšího mzdového a platového nárůstu a do určité míry také zdražování energií. Od příštího roku dojde k dalšímu citelnému růstu platů ve veřejné sféře. Přidávat pochopitelně bude také sféra soukromá. Celkový mzdový růst v roce 2019 tak pravděpodobně přesáhne šestiprocentní úroveň. To je stále úroveň, která má značný potenciál urychlovat obecnou spotřebitelskou inflaci. Na přelomu roku navíc domácnostem citelně zdraží energie. Půjde o cenový nárůst v rozmezí od šest do devíti procent, jak v případě elektřiny, tak i plynu.

Vzhledem k tomu, že ČNB se snaží stabilizovat cenovou úroveň v předstihu až osmnácti měsíců, popsaný očekávaný vývoj pochopitelně bere na zřetel už nyní a je jí klíčovou motivací pro poměrně razantní utahování měnových šroubů. Do konce letošního roku přitom nelze vyloučit ještě jedno zvýšení sazeb, které by tedy nastalo v posledním letošním čtvrtletí. Určité riziko svižného postupu při utahování měnových šroubů představuje narůstající rozpětí mezi úrokovými sazbami v ČR a v eurozóně.

Po zvýšení sazeb příští týden se rozpětí mezi základní sazbou ČNB a základní sazbou Evropské centrální banky zvýší na 1,5 procentního bodu. Vyšší toto rozpětí bylo naposledy v listopadu roku 2001. Může v budoucnu potenciálně vést k až příliš citelnému posilování české měny. Už nyní rozdíl v úrokových sazbách způsobuje například nárůst krátkodobé zahraniční zadluženosti České republiky, protože matky tuzemských bank si v bankovním systému České republiky ukládají své volné peněžní prostředky.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře