Česká národní banka na svém měnověpolitickém zasedání ve středu příští týden zvýší svoji základní úrokovou sazbu. Půjde o třetí zvýšení dvoutýdenní repo sazby v řadě. Něco takového – tedy tři zvýšení úrokové sazby při třech po sobě následujících měnověpolitických zasedáních – se naposledy přihodilo na jaře roku 1996.
Českou národní banku k nebývale svižnému postupu v utahování měnových šroubů vede snaha zchladit přehřívající se tuzemský trh práce a částečně také trh nemovitostní. Navíc centrální banku k razantnějšímu zpřísňování měnové politiky podněcuje stále poměrně slabá koruna. Relativní slabost české měny je potenciálně nežádoucím proinflačním činitelem, jejž centrální banka zamýšlí utlumit, aby tak inflaci udržela v blízkosti dvouprocentního cíle.
Česká národní banka také musí tlumit potenciální budoucí dopad dalšího mzdového a platového nárůstu a do určité míry také zdražování energií. Od příštího roku dojde k dalšímu citelnému růstu platů ve veřejné sféře. Přidávat pochopitelně bude také sféra soukromá. Celkový mzdový růst v roce 2019 tak pravděpodobně přesáhne šestiprocentní úroveň. To je stále úroveň, která má značný potenciál urychlovat obecnou spotřebitelskou inflaci. Na přelomu roku navíc domácnostem citelně zdraží energie. Půjde o cenový nárůst v rozmezí od šest do devíti procent, jak v případě elektřiny, tak i plynu.
Vzhledem k tomu, že ČNB se snaží stabilizovat cenovou úroveň v předstihu až osmnácti měsíců, popsaný očekávaný vývoj pochopitelně bere na zřetel už nyní a je jí klíčovou motivací pro poměrně razantní utahování měnových šroubů. Do konce letošního roku přitom nelze vyloučit ještě jedno zvýšení sazeb, které by tedy nastalo v posledním letošním čtvrtletí. Určité riziko svižného postupu při utahování měnových šroubů představuje narůstající rozpětí mezi úrokovými sazbami v ČR a v eurozóně.
Po zvýšení sazeb příští týden se rozpětí mezi základní sazbou ČNB a základní sazbou Evropské centrální banky zvýší na 1,5 procentního bodu. Vyšší toto rozpětí bylo naposledy v listopadu roku 2001. Může v budoucnu potenciálně vést k až příliš citelnému posilování české měny. Už nyní rozdíl v úrokových sazbách způsobuje například nárůst krátkodobé zahraniční zadluženosti České republiky, protože matky tuzemských bank si v bankovním systému České republiky ukládají své volné peněžní prostředky.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
