Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu, a to z 0,5 na 0,75 procenta. Jedná se o druhé letošní zvýšení sazby a také druhé, jež lze považovat za součást post-pandemického návratu měnové politiky do normálu.
Trh ale sází na to, že v letošním roce ještě ČNB se zpřísňováním své měnové politiky neskončila. V tuto chvíli trh sází na to, že k dalšímu zvýšení základní sazby přikročí ČNB v horizontu necelých tří měsíců. Do konce roku pak podle trhu zvýší sazbu ještě jednou, takže letošek zakončí základní sazba na úrovni 1,25 procenta.
Důvodem jsou zejména inflační tlaky, které hrozí přerůst ve výraznější inflační očekávání. Jejich nárůst, pokud by se dostal mimo kontrolu ČNB, by výhledově ohrozil cenovou stabilitu v ČR. Zákonným posláním ČNB je právě dbát o cenovou stabilitu.
Inflační tlaky jsou v současnosti patrné v případě řady druhů zboží a služeb, od stavebnin přes ojetiny až třeba po pokrmy v restauracích.
Koruna v reakci na krok ČNB mírně oslabila. To svědčí o tom, že menší část trhu sázela na to, že ČNB dnes rozhodne o zvýšení sazby dokonce na rovné jedno procento. Dnešní zvýšení sazeb ČNB potvrzuje, že banka se více obává inflačních tlaků v ČR a částečně v zahraničí než případných tíživých ekonomických dopadů šíření delta mutace covidu, k němuž nyní dochází zejména v Číně a některých dalších asijských zemích.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
