Cestovní ruch v České republice zažil po roce 1989 bouřlivý rozmach. Ten předně souvisel pochopitelně s otevřením hranic, liberalizací tuzemské ekonomiky a jejím zapojením do globalizujícího se světového trhu.
Postupně se turismus dále rozvíjel díky zlevňování cestování v poměru k výdělkům zahraničního i tuzemského obyvatelstva, díky vstupu ČR do EU a vstupu naší země schengenského prostoru. Poslední desetiletí se pak v pokračujícím rozmachu turismu zrcadlí nástup asijských ekonomik a mohutnění střední třídy v zemích typu Číny. V posledních pěti letech pak další zintenzivňování turismu v ČR odráží nebývalou prosperitu české ekonomiky, doprovázenou nejnižší mírou nezaměstnanosti v ekonomicky vyspělém světě, poměrně nízké ceny ropy a pohonných hmot po roce 2014 a rozšiřování on-line služeb v oblasti cestovního ruchu, ať už jde o on-line prodejce letenek či hotelů nebo platformy krátkodobého ubytování typu AirBnb.
Turistický ruch zvláště v posledních letech díky výše uvedenému natolik zintenzivnil, že už je spatřován nejen jako vítaný zdroj finančních prostředků, ale také jako environmentální zátěž nebo zátěž v oblasti památkové péče. Zvláště exponovaná místa typu Českého Krumlova, Adršpachu, Krkonoš či historického centra Prahy pravděpodobně budou proto v příštích letech se sílící frekvencí přistupovat k regulaci a omezování cestovního ruchu.
Mezi lety 1989 a 2018 vzrostl na území České republiky počet hotelů a podobných ubytovacích zařízení z 1431 na 6277. Například pětihvězdičkových hotelů bylo v roce 1989 v tuzemsku sedm, loni už 62. V loňském roce do Česka poprvé v historii přijel takový počet zahraničních hostů, který je plně srovnatelný s celkovým počtem obyvatel ČR. Zahraničních hostů bylo loni 10,61 milionu, počet obyvatel pak loni dle čerstvé informace ČSÚ činil 10,65 milionu. Letošek tak podle všeho bude prvním rokem historie, kdy počet zahraničních hostů převýší počet obyvatel ČR. Pro srovnání, v roce 1989 přijelo do země přibližně třikrát méně turistů, a sice 3,20 milionu.
Více po republice cestují i sami Češi. V roce 1989 se jich v tuzemsku v rámci turistiky ubytovalo 5,90 milionu, loni to bylo 10,64 milionu. Je to jeden z projevů rostoucí životní úrovně Čechů v posledních třiceti letech, ale také technologického rozvoje, zpohodlnění přepravy a poklesu přepravních nákladů či obecného rozvoje podnikatelství a ubytovacích kapacit. Výsledky cestovního ruchu v ČR do značné části odráží vývoj domácí i světové ekonomiky. To plyne z obecného faktu, že intenzita cestovního ruchu s ekonomickým výkonem poměrně těsně souvisí. Čím lépe na tom lidé ekonomicky jsou, tím ochotněji utrácejí právě za cestování a turistiku, což jsou zpravidla výdaje zbytné.
Turistický ruch v ČR letos úspěšně navazuje na loňský historicky rekordní rok. Je to patrné z čísel za aktivitu v oblasti cestovního ruchu v letošním druhém čtvrtletí. Počet hostů v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních se ve druhém kvartále meziročně zvýšil o 4,9 procenta.
Za letošní první pololetí je celkový počet ubytovaných hostů meziročně o 2,7 procenta vyšší. V řadě aspektů tuzemského cestovního ruchu se zrcadlí globální ekonomické faktory. Jistým překvapením druhého čtvrtletí je nízký nárůst počtu čínských návštěvníků. Tento vývoj souvisí s nepříznivým tlakem, pod kterým se čínská ekonomika ocitá v důsledku již přes rok trvající obchodní války s USA.
Od dubna do června také došlo k meziročnímu poklesu návštěvníků z Británie, což je dáno nejistotou spjatou s brexitem, která podvazuje obecnou aktivitu ostrovní ekonomiky a zatemňuje Britům vyhlídky stran vlastní ekonomické budoucnosti. Po loňském silném roce vykazují letos snížení návštěvnosti hosté z Jižní Koreje, což opět alespoň částečně souvisí s obchodní válkou. Korea patří kvůli své ekonomické provázanosti s Čínou v daném ohledu mezi nejzranitelnější ekonomiky.
Naopak například v návštěvnosti polských hostů se odráží dobrý výkon jejich ekonomiky, který v uplynulých čtvrtletích vysoce předčí výkon ekonomiky české. Symbolem zájmu polských návštěvníků o Česko se loni na jaře a v létě stal jejich nápor v Adršpachu, kvůli němuž několik dní v řadě kolabovala místní doprava.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
