#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Český trh práce má za sebou historicky úspěšný rok 2019, překonal trh práce japonský i německý a podal nejlepší výkon od 90. let, od přechodu z centrálně plánované na tržní ekonomiku

10. ledna 2020

Míra nezaměstnanosti v ČR sice v prosinci dle očekávání stoupla z 2,6 na 2,9 procenta, avšak celý rok zakončuje jako nejnižší nejen v rámci zemí Evropské unie, ale také mezi státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj – OECD. Trh práce v Česku svým výkonem loni překonal i „učebnicově“ výkonné trhy práce, jako je ten japonský či německý. Poprvé od 90. let také prosincová míra nezaměstnanosti v ČR vykazuje hodnotu nižší než tříprocentní. Korunuje tak rok, jenž byl z hlediska vývoje na trhu práce v ČR nejúspěšnější v celém období od transformace tuzemské ekonomiky z centrálně plánované, socialistické ekonomiky, v jejímž rámci byla nezaměstnanost jednotlivce trestným činem příživnictví, na ekonomiku tržní. To je další historický milník českého trhu práce roku 2019.

Na loňský rok se bude alespoň v rámci probíhajícího národohospodářského cyklu vzpomínat jako na rok maximálního výkonu – a také maximálního přehřátí – tuzemského trhu práce.

Množí se totiž signály, na základě nichž je třeba počítat s tím, že míra nezaměstnanosti bude letos už „jen“ stagnovat (a počet volných pracovních míst klesat), nebo dokonce že mírně vzroste, a to nad úroveň tří procent v celoročním pohledu.

Ke snižování stavu pracovní síly – buď přirozenou cestou (např. odchodem do důchodu) nebo propouštěním – bude letos pravděpodobně docházet v hutnictví, těžebním průmyslu či v průmyslu automobilovém, což jsou odvětví zvláště citlivá na plynulost mezinárodního obchodu. Tato plynulost je nyní podvazována nárůstem protekcionismu a zaváděním cel. I tak by však ještě letos měla míra nezaměstnanosti v ČR zůstat nejnižší v rámci zemí EU.

V úvodu zmíněný nárůst míry nezaměstnanosti (z listopadové úrovně 2,6 na prosincovou hodnotu 2,9 procenta) je typickým, každoročním zimním úkazem, kdy se kvůli nástupu chladnějšího počasí omezují práce v exteriérech, například ve stavebnictví, povrchové těžbě, lesnictví, zemědělství apod. Prosincový růst míry nezaměstnanosti v roce 2019 se svým rozsahem nijak nevymyká prosincovému růstu let minulých a není tudíž signálem zhoršování situace na českém trhu práce.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom CZECH FUND. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře