Český průmysl srdnatě čelí obchodním válkám i brexitu, avšak už to pomalu přestává stačit i jen na dýchavičný růst. Propad německého průmyslu a další nepříznivé zahraniční faktory v srpnu stáhly tuzemský průmysl do červených čísel. Výsledek průmyslu je však v prázdninových měsících rok co rok zkreslován odlišným časováním celozávodních dovolených, pročež je třeba na úplné zhodnocení rozsahu dopadu neblahého zahraničního vývoje vyčkat, až budou známa i zářijová data.
I pokud se však zaměříme na delší než jen kolísavé prázdninové období, je letošní ztráta dynamiky průmyslu markantní. Vždyť za období od ledna do srpna přidala průmyslová produkce meziročně pouze 0,4 procenta, a to přitom v průběhu roku dynamika spíše ještě dále slábne.
Relativně vysokou odolnost vykazuje v těchto náročnějších časech automobilový segment průmyslové výroby. Výroba aut vzrostla navzdory propadu průmyslu jako celku meziročně o 4,5 procenta. Navíc výrobci aut registrují meziroční nárůst objemu nových zakázek, a to navzdory poklesu objemu nových zakázek v průmyslu jako celku o takřka jedno procento.
V srpnu se nedařilo zejména odvětví výroby elektroniky a počítačů, v němž se citelně propadá jak samotný objem produkce, tak i objem nových zakázek. Tento segment zvláště trpí nejistou mezinárodního obchodního prostředí, na kterou již delší dobu zadělávají probíhající či hrozící obchodní války, stále nedořešený brexit nebo možné citelné zpomalení klíčových ekonomických celků v čele s Čínou, eurozónou, a dokonce Spojenými státy.
Ztráta dynamiky tuzemského průmyslu se promítá také do zaměstnanosti v něm. V srpnu se evidenční počet zaměstnanců v průmyslu snížil o 1,5 procenta. Pokles počtu zaměstnanců se prohlubuje po celý letošní rok. Naposledy ke srovnatelným poklesům docházelo v krizovém roce 2013, byť tehdy pokles nastával z již notně ponížené základny meziročního srovnání, zatímco v současnosti je míra nezaměstnanosti v ekonomice stále blízko svého více než dvacetiletého minima. Průmyslová výroba za celý letošní rok vykáže růst zhruba 0,5 procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
